i

Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Omne animal ex ovo?

Mediální zkratky kolem opožděného oplození
 |  3. 11. 2016
 |  Vesmír 95, 622, 2016/11

Nakolik je reálná vize světa, v němž nebudou pro rozmnožování živočichů zapotřebí vajíčka matek?

V roce 1651 napsal anglický lékař William Harvey ve své knize Exercitationes de generatione animalium, že „všechna zvířata, včetně těch rodících živá mláďata, člověka nevyjímaje, se vyvíjejí z vajíčka”. Harveyho životopisci Robertu Willisovi připadala věta příliš košatá a v roce 1847 ji předestiloval v latinský bonmot „omne animal ex ovo“, čili „každý živočich je z vajíčka“. Harvey byl o existenci savčího vajíčka skálopevně přesvědčen, i když sám je nikdy neviděl. To se povedlo až estonskému Němci Ernstu Karlu von Baerovi v roce 1826, když na univerzitě v dnešním Kaliningradu zkoumal vaječníky feny.

Za sto devadesát let výzkumu savčího vajíčka nepřišli biologové na nic, co by ubralo harveyovskému bonmotu na platnosti. V živočišné říši neodhalili způsob pohlavního rozmnožování, který by se obešel bez samičí pohlavní buňky.1) Zásada „omne animal ex ovo“ platí i pro pestrou škálu biotechnologických postupů včetně klonování. Ovce Dolly se narodila ze zárodku vzniklého podstrčením jádra tělní buňky dospělé ovce do vajíčka zbaveného jeho vlastní jaderné dědičné informace.

Když biolog Anthony Perry z University of Bath na tiskové konferenci o úspěších svého týmu prohlásil: „Může to znamenat, že jednou vytvoříme embrya z jiných buněk (než vajíček, pozn. autora) – možná z tělních buněk, například z buněk kůže,“ mohlo se zdát, že „vaječnému bonmotu“ zvoní hrana. Titulky novin a webů byly ještě kategoričtější. Například britský The Telegraph informoval o Perryho objevu pod titulkem: „Děti bez matek jsou možné poté, co vědci vytvořili živé potomky, aniž by k tomu potřebovali samičí vajíčka.“

Opravdu jsou vajíčka ve světle publikace2) Perryho a spol. v Nature Communications zbytečná?

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné