Jak ušetřit hedvábí

Některé mnohonožky mají snovací žlázy. Týká se to určitých plochulí, všech hrbulí a také několika menších a méně známých mnohonožčích řádů, mezi něž patří i skupina Callipodida. Do ní patří jedny z nejhezčích a největších evropských mnohonožek, které dorůstají až deseticentimetrové délky. Snovací žlázy mají umístěny obvykle na telsonu, což je poslední článek těla, který už nenese nožičky. Hedvábí, jež mnohonožky produkují, používají k tvorbě kokonu, který skrývá buď vajíčka, či svlékající se mnohonožku. Obecně je však význam snovací schopnosti obestřen tajemstvím, neboť byla pozorována jen u hrstky konkrétních druhů. U druhů, které se v dospělosti nesvlékají a vajíčka do kokonu neukládají, jsou snovací žlázy v dospělosti nefunkční.

Mnohonožky řádu Callipodida si vytvářejí přístřešky, v nichž se svlékají. Trvá jim to v závislosti na velikosti mnohonožky několik dní až několik týdnů, a mnohonožkám se proto vyplatí vytvořit si klidné útočiště. Takový kokon bývá upředen čistě z vlastního hedvábí a vypadá jako jednoduché kruhové políčko přichycené na okrajích k substrátu. To je situace zřejmě obvyklá u epigeických druhů, které žijí v opadu. Nedávno však byla popsána svlékací komůrka jeskynního druhu, která se od předchozí velmi liší. Jejím základním stavebním materiálem je vlhký jíl, což je ideální materiál k modelování. Tato jeskynní mnohonožka zjevně šetřila zdroje na energeticky náročnou tvorbu hedvábného kokonu a postavila si z drobných kuliček jílu jakési iglú. Drobné kuličky formovala pomocí ústního ústrojí a předních nožek a vnitřek tohoto přístřešku pouze lehce pokryla řídkou sítí vláken. Úspora hedvábí je více než zřejmá, s časovou náročností to však asi bude slabší – postavit si přístřešek trvalo největší pozorované mnohonožce 5 dní, ovšem v porovnání se 40 dny, které jí zabralo vlastní svlékání, je to čas relativně krátký. Mnohonožky tedy přišly na to, jak v příhodných podmínkách nahradit drahé hedvábí laciným blátem. Pavouky by však toto řešení asi nezaujalo.

Enghoff H., DOI: 10.3897/ijm.5.1995

Reboleira A., Enghoff H.: Arthropod Structure & Development, DOI: 10.1016/j.asd.2016.04.001