i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Jak ušetřit hedvábí

 |  3. 11. 2016
 |  Vesmír 95, 615, 2016/11

Některé mnohonožky mají snovací žlázy. Týká se to určitých plochulí, všech hrbulí a také několika menších a méně známých mnohonožčích řádů, mezi něž patří i skupina Callipodida. Do ní patří jedny z nejhezčích a největších evropských mnohonožek, které dorůstají až deseticentimetrové délky. Snovací žlázy mají umístěny obvykle na telsonu, což je poslední článek těla, který už nenese nožičky. Hedvábí, jež mnohonožky produkují, používají k tvorbě kokonu, který skrývá buď vajíčka, či svlékající se mnohonožku. Obecně je však význam snovací schopnosti obestřen tajemstvím, neboť byla pozorována jen u hrstky konkrétních druhů. U druhů, které se v dospělosti nesvlékají a vajíčka do kokonu neukládají, jsou snovací žlázy v dospělosti nefunkční.

Mnohonožky řádu Callipodida si vytvářejí přístřešky, v nichž se svlékají. Trvá jim to v závislosti na velikosti mnohonožky několik dní až několik týdnů, a mnohonožkám se proto vyplatí vytvořit si klidné útočiště. Takový kokon bývá upředen čistě z vlastního hedvábí a vypadá jako jednoduché kruhové políčko přichycené na okrajích k substrátu. To je situace zřejmě obvyklá u epigeických druhů, které žijí v opadu. Nedávno však byla popsána svlékací komůrka jeskynního druhu, která se od předchozí velmi liší. Jejím základním stavebním materiálem je vlhký jíl, což je ideální materiál k modelování. Tato jeskynní mnohonožka zjevně šetřila zdroje na energeticky náročnou tvorbu hedvábného kokonu a postavila si z drobných kuliček jílu jakési iglú. Drobné kuličky formovala pomocí ústního ústrojí a předních nožek a vnitřek tohoto přístřešku pouze lehce pokryla řídkou sítí vláken. Úspora hedvábí je více než zřejmá, s časovou náročností to však asi bude slabší – postavit si přístřešek trvalo největší pozorované mnohonožce 5 dní, ovšem v porovnání se 40 dny, které jí zabralo vlastní svlékání, je to čas relativně krátký. Mnohonožky tedy přišly na to, jak v příhodných podmínkách nahradit drahé hedvábí laciným blátem. Pavouky by však toto řešení asi nezaujalo.

Enghoff H., DOI: 10.3897/ijm.5.1995

Reboleira A., Enghoff H.: Arthropod Structure & Development, DOI: 10.1016/j.asd.2016.04.001

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan H. Tuf

Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné