i

Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Jak ušetřit hedvábí

 |  3. 11. 2016
 |  Vesmír 95, 615, 2016/11

Některé mnohonožky mají snovací žlázy. Týká se to určitých plochulí, všech hrbulí a také několika menších a méně známých mnohonožčích řádů, mezi něž patří i skupina Callipodida. Do ní patří jedny z nejhezčích a největších evropských mnohonožek, které dorůstají až deseticentimetrové délky. Snovací žlázy mají umístěny obvykle na telsonu, což je poslední článek těla, který už nenese nožičky. Hedvábí, jež mnohonožky produkují, používají k tvorbě kokonu, který skrývá buď vajíčka, či svlékající se mnohonožku. Obecně je však význam snovací schopnosti obestřen tajemstvím, neboť byla pozorována jen u hrstky konkrétních druhů. U druhů, které se v dospělosti nesvlékají a vajíčka do kokonu neukládají, jsou snovací žlázy v dospělosti nefunkční.

Mnohonožky řádu Callipodida si vytvářejí přístřešky, v nichž se svlékají. Trvá jim to v závislosti na velikosti mnohonožky několik dní až několik týdnů, a mnohonožkám se proto vyplatí vytvořit si klidné útočiště. Takový kokon bývá upředen čistě z vlastního hedvábí a vypadá jako jednoduché kruhové políčko přichycené na okrajích k substrátu. To je situace zřejmě obvyklá u epigeických druhů, které žijí v opadu. Nedávno však byla popsána svlékací komůrka jeskynního druhu, která se od předchozí velmi liší. Jejím základním stavebním materiálem je vlhký jíl, což je ideální materiál k modelování. Tato jeskynní mnohonožka zjevně šetřila zdroje na energeticky náročnou tvorbu hedvábného kokonu a postavila si z drobných kuliček jílu jakési iglú. Drobné kuličky formovala pomocí ústního ústrojí a předních nožek a vnitřek tohoto přístřešku pouze lehce pokryla řídkou sítí vláken. Úspora hedvábí je více než zřejmá, s časovou náročností to však asi bude slabší – postavit si přístřešek trvalo největší pozorované mnohonožce 5 dní, ovšem v porovnání se 40 dny, které jí zabralo vlastní svlékání, je to čas relativně krátký. Mnohonožky tedy přišly na to, jak v příhodných podmínkách nahradit drahé hedvábí laciným blátem. Pavouky by však toto řešení asi nezaujalo.

Enghoff H., DOI: 10.3897/ijm.5.1995

Reboleira A., Enghoff H.: Arthropod Structure & Development, DOI: 10.1016/j.asd.2016.04.001

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan H. Tuf

Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné