Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Překročit čtrnáctidenní Rubikon?

Zákon, který nešlo porušit
 |  6. 10. 2016
 |  Vesmír 95, 556, 2016/10

Nové kultivační postupy dovolují vývoj lidských embryí v laboratorních podmínkách za běžně akceptovanou hranici 14 dnů. Co s tím? Kudy dál?

Kdyby Karel IV. uzákonil, že koňské povozy nesmějí na cestách Království českého jezdit rychlostí přesahující 100 km/hod, poddaní by si asi ťukali na čelo, ale jinak by se nic moc nestalo. Kůň zapřažený do vozu nepoběží stovkou, ani kdyby mu vozka práskal bičem nad hlavou jako šílený. Zákon by nikdo nepřestupoval.

Ve velmi podobné situaci byl dlouho i výzkum na lidských embryích. Řada zemí, např. Velká Británie, Kanada, Austrálie, Nizozemsko nebo Španělsko, má uzákoněno, že se lidské embryo nesmí kultivovat v laboratoři déle než 14 dní.1) V dalších zemích, např. v USA, Japonsku, Indii a Číně, stanovují stejnou hranici oficiální pravidla pro výzkum. S kontrolou dodržování těchto předpisů si nikdo nemusel lámat hlavu, protože vědci neudrželi lidské embryo v laboratoři při životě déle než 9 dní. To se teď mění.

Tým vedený Magdalenou Zernickou-Goetzovou z Cambridgeské univerzity ve spolupráci s týmem Aliho Brivanloua z Rockefellerovy univerzity publikoval dvě studie,2) v kterých je popsán vývoj lidského embrya do 13. dne. Zárodky by se zjevně vyvíjely dále, ale vědci pokus úmyslně přerušili před dosažením čtrnáctidenní hranice, aby se nedostali do rozporu s platnými zákony či pravidly.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Embryologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...