Aktuální číslo:

2021/7

Téma měsíce:

Požáry

Celiakie

Ad Vesmír 795, 392, 2016/7–8
 |  6. 10. 2016
 |  Vesmír 95, 545, 2016/10

Chápu, že článek Celiakie, vyhánění čerta ďáblem je především referátem z článku Norelle R. Reillyové z Columbia University v New Yorku, publikovaného v květnu 2016.1) Původní článek znám a považuji jej za kontroverzní, neboť pro některá tvrzení se odkazuje jen na studie „ideově vhodné“, a nezmiňuje ty s protichůdnými výsledky. Proto bych ráda komentovala článek uveřejněný ve Vesmíru:

1. Celiakie je […] autoimunitní alergické onemocnění. — Celiakie není onemocnění alergické, ale pouze autoimunitní. U celiakie nedochází k rychlé alergické reakci organismu na lepek a ani ke klinickým projevům alergie (anafylaxe, astma, rýma, zánět spojivek, alergická vyrážka, alergický průjem). Autoimunitní poškození u celiakie vzniká až po dlouhodobé a opakované konzumaci lepku a projevuje se reakcí imunitního systému proti strukturám tělu vlastním (autoimunita), konkrétně proti sliznici tenkého střeva. Důsledkem této reakce je především porucha vstřebávání živin v tenkém střevě, u některých osob dochází i k průjmu, kožním či celkovým projevům nealergické povahy.

2. Bezlepková dieta […] by mohla napomáhat ke vzniku otylosti a riziku cukrovky. — Bezlepková dieta sama o sobě k nadváze ani k riziku cukrovky spojené s nadváhou nevede. Nadváha je vždy jen nepoměrem mezi příjmem a výdejem energie. Ze své praxe dobře vím, že pacienti s celiakií netrpí nadváhou, pokud konzumují racionální bezlepkovou stravu a zmíněné pravidlo dodržují.

3. Bezlepková dieta bývá nedostatková, pokud jde o některé mikronutrienty z obilí. — Jak ukazuje dostatek studií, bezlepková dieta je v současnosti plnohodnotnou stravou. Jedinci s celiakií (a s ostatními chorobami vyvolanými lepkem, tj. alergií na pšenici a neceliakální glutenovou senzitivitou) doplňují v obilí obsažené vitaminy, minerály, stopové prvky (mikronutrienty) jinými potravinami, jakými jsou maso, zelenina, ovoce, brambory, luštěniny, mléčné výrobky, bezlepkové cereálie a pseudocereálie atd. Navíc stále více výrobců pečiva z bezlepkové mouky dodává mikronutrienty do těsta.

4. Rýžová mouka obsahuje arzén a může ohrožovat zdraví. — Tvrzení týkající se arzenu je v článku N. Reillyové podloženo pouze odkazem na jedinou publikaci. Ta zejména poukazuje na množství arzenu v rýži pěstované v USA (kontaminace rýže zde převážně souvisí s kontaminací půdy pesticidy obsahujícími arzen, jimiž byla v minulosti ošetřována bavlníková pole). Naopak existují jiné studie, které považují riziko toxicity těžkých kovů (arzenu, kadmia a olova) obsažených v rýži za minimální. Neexistují rovněž dosud žádné důkazy, že by konzumace rýže působila nějaká krátkodobá či střednědobá rizika (dlouhodobá rizika se obtížně hodnotí, nadto větší problém než kontaminace rýže arzenem je v některých částech světa kontaminace vody arzenem, např. Vesmír 85, 75, 2006/2). Rovněž dosud neexistují žádná doporučení týkající se omezení konzumace rýže, a to ani u dětí či těhotných. Pouze ve Velké Británii není u dětí do 4,5 roku věku doporučeno používat rýžové mléko jako náhradu mléčné stravy. Každopádně bezlepková dieta není jen náhradou obilovin rýží, ale i jinými dobře dostupnými cereáliemi, a pacienti s celiakií informace o nutnosti tohoto pestrého výběru dostávají.

Iva Hoffmanová

Odpověď autora: Děkuji za poznámky, v kterých pisatelka vyjádřila své názory, s nimiž lze v převážné většině souhlasit. Upozornila na některé nepřesnosti a zmínila se i o osobních klinických zkušenostech s pacienty trpícími celiakií. V první větě „Celiakie je […] autoimunitní alergické onemocnění“ bylo slovo „alergické“, nevhodně použito ve vztahu k celiakii, což je primárně stav dlouhodobé autoimunní přecitlivělosti střevní výstelky k lepku. Ale můžeme se setkat i s reálnou alergickou reakcí na složky lepku, především na fragmenty glykoproteinu gliadinu (v pšenici, alergie na pšenici) a podobných látek v ječmeni, ovsu a žitu. Jde ovšem většinou o nepříjemné, ale přechodné stavy, které nemusí vést k autoimunitnímu poškození střevního epitelu a jeho transportní funkce.

Otázka arzenu a dalších těžkých kovů nejen v rýži a rýžových produktech je otevřená a dost záleží na tom, jaké metody jejich získání a analýzy byly v jednotlivých studiích použity. Doufejme, že zpřesnění kontrolních měření2) a zpřísnění limitů pro arzen a další těžké kovy, ke kterým přistoupila od letoška i EU,3) sníží příspěvek těchto patofyziologicky aktivních látek k četným zdravotním rizikům. Ta jsou stále ještě spojena s konzumací průmyslově vyráběných potravin a jejich základních surovin.4)

František Vyskočil

Poznámky

1) The Journal of Pediatrics, DOI: 10.1016/j.jpeds.2016.04.014.

2) Viz např. čerstvou švýcarsko-polskou studii A. Terolové et al., Analytical Sciences, DOI: 10.2116/analsci.32.911.

3) https://www.food.gov.uk/science/arsenic-in-rice.

4) Barbara E. Millenová et al., Advances in Nutrition, DOI: 10.3945/ an.116.012120.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorech

František Vyskočil

Iva Hoffmanová

Doporučujeme

Požáry v krajině

Požáry v krajině

Jiří Sádlo  |  12. 7. 2021
Centrální paradigma čili ústřední hláška vědeckého oboru ekologie ohně by mohla znít skromně: je normální, že příroda občas hoří.
Tropické štěnice v evropských domácnostech

Tropické štěnice v evropských domácnostech

Uplynulý rok nám poskytl cennou, i když bolestnou lekci. Ukázal, jaké cesty se v globalizující lidské společnosti otevírají některým patogenům...
Výhody nitridových polovodičů

Výhody nitridových polovodičů

Alice Hospodková  |  12. 7. 2021
V posledních pětadvaceti letech pronikly do polovodičového průmyslu nitridové polovodiče, založené na sloučeninách dusíku s prvky III. skupiny –...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné