Aktuální číslo:

Al-Ghazálí a islámská ortodoxie

| 6. 10. 2016

| Vesmír 95, 555, 2016/10

V článku Středomoří, místo setkávání (Vesmír 95, 462, 2016/7–8) nebyla zmínka o al-Ghazálím, kvůli jehož filozofii se (asi) zarazil rozvoj a pokrok arabsko-muslimské společnosti. Mohla by mně i ostatním čtenářům autorka ujasnit roli tohoto filozofa a jeho význam?

ptá se Jan Horal

Al-Ghazálí (cca 1058–1111) je bezesporu vnímán jako zásadní myslitel středověké islámské filosofie a také jako stěžejní autorita islámské ortodoxie, ať již v oblasti práva, teologie či mysticismu. V článku však zmíněn nebyl, neboť z hlediska pojednávaného tématu, tedy přínosů islámské vědy a kultury Evropě, jeho význam nepřevážil omezení vyplývající z rozsahu článku. Mám-li však uvést alespoň příklad v tomto ohledu, tak dílo al-Ghazálího mělo zásadní vliv na teologa, filosofa a františkánského mnicha Raimunda Lulia (1232/1233–1315), jenž sepsal latinské Compendium logicae Algazelis.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup

Jsem návštěvník

Chci si přečíst celé číslo

Přihlásit →

Odemknout článek (33 Kč) →

Odemknout číslo 2016/10 (84 Kč) →

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie

RUBRIKA: Odpověď na každou otázku

O autorovi

Kristýna Rendlová

Mgr. et Mgr. Kristýna Rendlová (*1986) je doktorandkou Semináře dějin umění Masarykovy univerzity, kde se věnuje umění islámské kulturní oblasti, zejména se zaměřením na oblast Malé Asie a Íránu. V rámci postgraduálního studia zpracovává téma zobrazování architektury v osmanských ilustrovaných rukopisech 16. století. V současné době realizuje výzkumný pobyt na turecké Boğaziçi University a dlouhodobě také externě spolupracuje se Sbírkou umění Asie a Afriky Národní galerie v Praze.

články autora