Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Pozor na tuniské datle!

 |  7. 1. 2016
 |  Vesmír 95, 58, 2016/1

Po přečtení novinového titulku „Pozor na tuniské datle!“ mě napadlo, že by se čtenář neznalý teritoriálního výskytu datla černého mohl domnívat, že ho ohrožuje nebezpečné mládě datla z Tuniska. Výrazy pro ‚mládě datla‘ a pro ‚plody datlovníku‘ jsou totiž v češtině homonymní. Pro pojmenování mláďat naštěstí čeština nabízí i jiné možnosti, nechtěné homonymii se tudíž můžeme vyhnout.

Běžně se názvy mláďat slovotvorně odvozují od názvů dospělých jedinců pomocí formantu -e/-ě (holub → holoubě, medvěd → medvídě). Z jazykového hlediska lze tímto způsobem odvodit pojmenování mláděte od libovolného názvu živočicha, některé takto utvořené názvy ovšem působí poněkud neobvykle, např. hroše, krokodýle, tapíře, žirafě – jedná se o slova odvozená od názvů živočichů exotických, s nimiž se běžně nesetkáváme. Obvykle nevytváříme ani pojmenování mláďat divoce žijících ptáků, jako je i datle nebo pěnkavě, drozdě, kavče ad.

Pomocí formantu -e/-ě jsou utvořeny také názvy jako jehně, sele, štěně, tele, které však nejsou odvozeny z názvu dospělého živočicha. Tyto speciální názvy mají ta domácí zvířata, která byla tradičně člověku nejblíže a jsou obvykle součástí skupiny, v níž má každá rodová kategorie svůj speciální název: býk – kráva – tele, pes – fena – štěně ad.

Jinou možností, jak pojmenovat mládě, je forma zdrobněliny názvu dospělého živočicha, např. datel – datlík, hroch – hrošík; můžeme se setkat i se zdrobnělou formou odvozenou od názvu mláděte, např. datlátko, hrošátko. Zdrobněliny ovšem kromě označování menších objektů vyjadřují také emotivní vztah mluvčího k danému objektu, a výsledné pojmenování datlík tak může označovat nejen malého datla (mládě), ale také dospělého datla, k němuž máme vřelý vztah, je to náš milý datlík.

Jako neutrální a komunikačně přesné označení nedospělého živočicha se nabízí sdružené pojmenování mládě něčeho nebo něčí mládě: mládě datla, hroší mládě. Všechny předchozí možnosti jsou samozřejmě také srozumitelné, ale někdy až z delšího kontextu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Zuzana Děngeová

Mgr. Zuzana Děngeová (*1986) vystudovala český jazyk a literaturu a společenské vědy. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné