Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Pozor na tuniské datle!

 |  7. 1. 2016
 |  Vesmír 95, 58, 2016/1

Po přečtení novinového titulku „Pozor na tuniské datle!“ mě napadlo, že by se čtenář neznalý teritoriálního výskytu datla černého mohl domnívat, že ho ohrožuje nebezpečné mládě datla z Tuniska. Výrazy pro ‚mládě datla‘ a pro ‚plody datlovníku‘ jsou totiž v češtině homonymní. Pro pojmenování mláďat naštěstí čeština nabízí i jiné možnosti, nechtěné homonymii se tudíž můžeme vyhnout.

Běžně se názvy mláďat slovotvorně odvozují od názvů dospělých jedinců pomocí formantu -e/-ě (holub → holoubě, medvěd → medvídě). Z jazykového hlediska lze tímto způsobem odvodit pojmenování mláděte od libovolného názvu živočicha, některé takto utvořené názvy ovšem působí poněkud neobvykle, např. hroše, krokodýle, tapíře, žirafě – jedná se o slova odvozená od názvů živočichů exotických, s nimiž se běžně nesetkáváme. Obvykle nevytváříme ani pojmenování mláďat divoce žijících ptáků, jako je i datle nebo pěnkavě, drozdě, kavče ad.

Pomocí formantu -e/-ě jsou utvořeny také názvy jako jehně, sele, štěně, tele, které však nejsou odvozeny z názvu dospělého živočicha. Tyto speciální názvy mají ta domácí zvířata, která byla tradičně člověku nejblíže a jsou obvykle součástí skupiny, v níž má každá rodová kategorie svůj speciální název: býk – kráva – tele, pes – fena – štěně ad.

Jinou možností, jak pojmenovat mládě, je forma zdrobněliny názvu dospělého živočicha, např. datel – datlík, hroch – hrošík; můžeme se setkat i se zdrobnělou formou odvozenou od názvu mláděte, např. datlátko, hrošátko. Zdrobněliny ovšem kromě označování menších objektů vyjadřují také emotivní vztah mluvčího k danému objektu, a výsledné pojmenování datlík tak může označovat nejen malého datla (mládě), ale také dospělého datla, k němuž máme vřelý vztah, je to náš milý datlík.

Jako neutrální a komunikačně přesné označení nedospělého živočicha se nabízí sdružené pojmenování mládě něčeho nebo něčí mládě: mládě datla, hroší mládě. Všechny předchozí možnosti jsou samozřejmě také srozumitelné, ale někdy až z delšího kontextu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Zuzana Děngeová

Mgr. Zuzana Děngeová (*1986) vystudovala český jazyk a literaturu a společenské vědy. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné