Chcete-li uspět mimo svoji ligu, zkuste nejprve přátelství

Atraktivní muži si často berou atraktivní ženy. Je-li muž fyzicky přitažlivý či bohatý, nespokojí se s kdejakou šmudlou (ta mu nanejvýše krátce ohřeje postel). Stejně jsou si svých možností vědomy i půvabné ženy a partnery si volí z vrcholů společenského žebříčku. Ovšem toto tzv. párování rovnocenných neplatí univerzálně, zejména ne v případě vzhledu. Každý asi ze svého okolí zná páry, u nichž se diví, kam dal jeden z nich oči (nebo rozum).

Co stojí za tím, že někdo dosáhne „na vyšší ligu“, zkoumali na 167 amerických párech Lucy Huntová, Paul Eastwick a Eli Finkel. Vyšli z dřívějších poznatků, že čím delší dobu lidé nějakého člověka znají, tím více se mezi nimi vytrácí konsenzus o jeho obecné přitažlivosti. Paradox se dá vysvětlit tím, že neznáme-li druhého člověka téměř vůbec, jeho „romantickou hodnotu“ vysuzujeme z jeho vzhledu či bezprostředního charismatu (či jeho absence) – vlastností, na kterých se většina lidí shodne. S více příležitostmi konkrétního člověka poznat se však začnou projevovat jeho unikátní osobní charakteristiky, které mohou být pro někoho přitažlivé, jiného mohou naopak odrazovat. Někdo třeba oceňuje svědomitost a odpovědnost, jiný spontánnost a nevázanost – shoda na tom, zda je daný člověk dobrá partie, se proto snadno vytratí.

Huntová s kolegy tedy usoudili, že znal-li se pár dříve – jako spolužáci, kamarádi či kolegové – a měl příležitost navzájem odhalit své dobré i špatné stránky, hrály v začátku jejich randění větší roli osobnostní charakteristiky, menší roli pak vzhled či sexappeal. I velmi sexy žena si tak mohla zvolit méně hezkého muže, u něhož ji začal přitahovat třeba jeho smysl pro humor. Od zkoumaných párů tedy zjistili, jak dlouho se znaly, resp. zda se muž a žena platonicky přátelili, než spolu začali chodit. Poté nechali sedm nezávislých lidí ohodnotit fyzickou atraktivitu a sexuální přitažlivost všech zúčastněných. Potvrdilo se, že čím kratší dobu se manželé či partneři před začátkem vztahu znali, tím jsou si v atraktivitě podobnější. A platí pochopitelně i opak, muž a žena, kteří se znali už dlouho předtím, než konečně vyrazili na první rande, si ve fyzické atraktivitě moc podobní nejsou. Z dat vyplývá, že znají-li se muž a žena alespoň devět měsíců, než navážou vztah, nehraje už fyzická přitažlivost pro jeho vznik žádnou roli. Chce to prostě se nevzdat.

DOI: 10.1177/0956797165579273