Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Hong Kong design institute

 |  3. 9. 2015
 |  Vesmír 94, 526, 2015/9

Architektura může dobře sloužit svému účelu, anebo nemusí. Někdy může tento svůj účel přímo vyjadřovat, ale ani to nemusí nezbytně platit vždy. Příležitostně se mohou architekturou vyjádřit například ambice. To je příklad mnohých mrakodrapů, ale může se to týkat dokonce i školní budovy. Právě tak je tomu v případě hongkongského institutu designu (HKDI).

Jeho nová budova se tyčí na okraji Hong Kongu mezi čtyřiceti, padesáti či více patrovými obytnými věžáky, které zde nikoho nenapadne nazývat mrakodrapy. Není to jen jedna další školní budova, je to komplex, který ukazuje, že tato škola se snaží mířit vysoko.

Nový soubor vzešel z velké mezinárodní architektonické soutěže z roku 2006. Vítězem dvoukolového klání se stal francouzský architektonický ateliér CAAU (Coldefy & Associés Architectes Urbanistes) v čele s Thomasem Coldefym a Isabel Van Haute. Tito autoři přišli s myšlenkou nepostavit prostý univerzitní kampus, nýbrž budovu, která sama bude městem, tj. bude se skládat z budov, ulic a náměstí, a která navíc bude mít i „vzdušné město“, část, jež se bude vznášet nad zbytkem kampusu.

Škola stojí na vyvýšené, uměle vytvořené podnoži, která vytváří veřejnosti přístupný, a přece od okolí oddělený svět. Uprostřed se nachází náměstí, přes něž prochází ulice (od východu ze stanice metra ke vchodu), a vymezují ho zvýšené terasy. Kolem tohoto ústředního místa stojí čtyři věže s prostory školy. Tyto věže nemají tradiční průčelí, ať již si pod tímto pojmem představíme cokoli, stěnu s okny nebo zavěšenou skleněnou fasádu. Věže jsou definovány vnějším kovovým skeletem, který budovu drží a zároveň tvoří vnější transparentní obal kolem vnitřních prostor.

Nyní vidíte 47 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Jiří Tourek

Mgr. Jiří Tourek (*1978) vystudoval Fakultu humanitních studií UK v Praze, kde v současné době působí. Zabývá se filosofií a teorií architektury, zejména moderní a současnou architekturou a dále architekturou klasické tradice.
Tourek Jiří

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....