Aktuální číslo:

Nezpomaluje stáří, ale velikost

| 9. 7. 2015

| Vesmír 94, 380, 2015/7

Velikost a tvar želvího krunýře mají vliv na rychlost, s níž se želva dokáže postavit na nohy poté, co se z nějakých důvodů octne na zádech. Želva zelenavá (Testudo hermanni) žije v kopcovité, někdy i skalnaté balkánské krajině. Členitý terén způsobí, že se pomalí tvorové s krunýřem často octnou na zádech. Obrátit se zpět do přirozené polohy trvá déle větším jedincům. A porovnáme-li stejně velké kusy, delší čas zabere přetočení samcům. Ti mají větší destičky na lemu krunýře, jež jim pomáhají udržovat stabilitu během páření.

Lze předpokládat, že podobnou závislost na velikosti a tvaru nalezneme i u jiných druhů želv. Zbývá to jen ověřit. (Zool. Anz. 254, 99, 2015)

Ke stažení

článek ve formátu pdf [255,85 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).

články autora