FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026

Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Ekologická past na slunéčka

 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 380, 2015/7

Některé druhy slunéček, jakož i jiných skupin hmyzu se každoročně slétávají na hromadná zimoviště. Je-li takovým místem vrchol kopce viditelný ze širokého okolí, kde se hmyz přes léto množí, sejdou se ho tam opravdu velké zástupy. U nás jsou takovými místy třeba sopečné kopce Českého středohoří. V skalních štěrbinách, v trsech trávy (kavylu) nebo ve vrcholové schránce najdeme od konce léta do jara stovky slunéček a ploštiček.

Takové místo k hromadnému zimování má patrně několik výhod oproti mezím dole pod kopci. Bývá tu čerstvé povětří, a tedy sušeji, tím pádem menší nebezpečí nákazy houbovými chorobami. Sejdou se zde roztroušení jedinci třeba i proto, aby si našli partnera. A hlavně, nahoře je koncem léta a začátkem jara chladněji, takže se ušetří zásoby živin v těle, když v té době není základní potrava. Než se mšice na jaře v nížině namnoží, počkají si slunéčka na zimovišti a vrhnou se na potravu, až když je jí hodně. Nepřekvapí nás tedy, že totéž slunéčko bodlákové, které u nás zimuje na 500 m vysokém Oblíku, zalétá v jižní Francii do výšky 2000 m. Toto slunéčko nalétává na „zimoviště“ často už v červenci, tedy estivohibernuje.

Také v jižním Turecku v pohoří Cimen vylétají slunéčka sedmitečná každoročně na horu Uludaz, vysokou 2273 m. Objevují se tam hromadně už v červnu, protože v té době dole pod horami začíná být moc horko a sucho a mšice mizí. Hory jsou minimálně od prosince do března pokryty sněhem. Slunéčka zde ve vlhku trpí houbovými nákazami, kterým se v jiných, méně vlhkých horách vyhýbají. A když v dubnu sníh roztaje a zbylá slunéčka osvobodí a vyšší teploty teprve v květnu dovolí slunéčkům letět dolů, je v nížině již skoro po sezoně a šance na rozmnožení nízká. Tato hora tak představuje klasický případ ekologické pasti. To, co jinde k přežití pomáhá, zde škodí. Slunéčkům by se vyplatilo, aby zimovala na svazích v nižších, teplejších polohách. Ale když ten hypsotaktický instinkt, nabádající k letu až na nejvyšší vrchol rýsující se proti obloze, je tak silný… (European Journal of Entomology 112, 41–48, 2015)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...