Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Záhada zdobených pavučin

K čemu slouží stabilimenta
 |  4. 6. 2015
 |  Vesmír 94, 320, 2015/6

Pavouci stavějí své sítě z bílkovinných vláken pevnějších než železo. Usilují také o to, aby jejich pavučina byla co nejméně nápadná. Křižáci (čeleď Araneidae) pravidelně odhazují zbytky kořisti pro zvýšení účinnosti sítě. Přesto některé druhy vplétají do jinak naprosto nenápadných tenat stabilimenta, která se strukturou i složením liší od běžných vláken. Zatímco řádná pavučina lomí světlo tak, že je vlákno téměř nepostřehnutelné, stabilimentum světlo odráží do okolí a síť se stává nápadnější.

Existuje mnoho teorií, proč křižáci tyto energeticky náročné struktury tvoří. Stabilimenta se liší podle druhu – od jednoduchých pruhů až po diskovité stavby. Prvním vysvětlením, jak již napovídá sám termín, byla stabilizace pavoučí sítě. Následovaly teorie o matení dravce při útoku, zviditelnění sítě pro ptáky, přitahování kořisti, termoregulaci či o prosté regulaci produkce sítě.

Stavbu pavučiny začíná křižák napnutím několika opěrných vláken ve tvaru Y. K nim přidá celou soustavu paprsčitě vybíhajících vláken a na ně napne provizorní nelepkavou spirálu od středu k okraji sítě. Když je s velikostí pavučiny spokojen, začne s nanášením lepkavé spirály od okraje ke středu a současně svými enzymy rozpouští a recykluje provizorní spirálu. Lepkavá spirála však nesahá až do středu sítě, neboť tam má pavouk své stanoviště. Některé druhy křižáků

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Marek Šmejkal

RNDr. Marek Šmejkal, Ph.D., (*1988) vystudoval biologické obory se zaměřením na ekologii na UK (Bc.) a Jihočeské univerzitě (RNDr., Ph.D.). Od roku 2010 je členem oddělení ekologie ryb a zooplanktonu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Po několik let se věnuje mimo jiné výzkumu rozmnožování bolena dravého a rozdílným strategiím samců a samic. Je autorem a spoluautorem více než 20 vědeckých a odborných publikací.
Šmejkal Marek

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné