Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Stonohy v Rakousku – máme se obávat?

 |  4. 6. 2015
 |  Vesmír 94, 315, 2015/6

Stonoha páskovaná (Scolopendra cingulata) je nenasytný predátor, který se vrhá na vše, co potenciálně může přemoci (Vesmír 93, 464, 2014/7). Je to největší evropská stonožka a vyskytuje se od Portugalska na západě po Tádžikistán na východě, přičemž přes západní pobřeží Malé Asie zasahuje až do Egypta. Dobře známé nejsevernější lokality se nacházejí v Maďarsku, kde je tento druh považován za vzácný a chráněný. Nicméně nejseverněji ležící, přitom však opakovaně opomíjená lokalita se nachází v Rakousku. Stonohy z kopců u severního břehu Neziderského jezera byly poprvé zmíněny v literatuře v roce 1930, jejich výskyt zde však byl považován za efemerní, za jakousi výsadkovou lokalitu, na kterou čas od času pronikají stonohy z blízkého Maďarska. Jelikož však v současné době zde byly stonohy zaznamenávány každoročně, rozhodli se autoři práce ověřit původ této populace pomocí molekulárně biologických metod. Srovnali mitochondriální geny 16S a COI stonoh z této lokality se zvířaty získanými z Maďarska, Rumunska, Turecka, (pevninského) Řecka a Francie. Databázi doplnili o známé sekvence z různých řeckých ostrovů. Zajímavé je, že hypotézu o nestabilní, opakovaně doplňované populaci nepotvrdili. Naopak rakouské stonohy jsou poměrně málo příbuzné s populacemi z Balkánu. Zdá se být velmi pravděpodobné, že rakouské stonohy přežívají na zdejší lokalitě již velmi dlouho a že zde přežily i doby ledové. Naopak stonohy maďarské, rumunské a severořecké se oddělily relativně nedávno. Refugiální charakter okolí Neziderského jezera přitom potvrzuje i zdejší květena a někteří bezobratlí, jako je střevlík uherský, kobylka šedá či kobylka sága.

Bude-li se v budoucnu výrazněji oteplovat, může se hranice areálu výskytu stonoh posouvat více na sever. V Maďarsku to již pozorují. V tu chvíli budou mít rakouské stonohy slušný náskok – na Pálavu to mají vzdušnou čarou slabých sto kilometrů. Přesto nemusíme začít panikařit, stonohy sice citelně koušou, přeplavat Dunaj a Moravu či Dyji jim však dá ještě pořádně zabrat. (PLoS ONE, doi: 10.1371/journal.pone.0108650)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan H. Tuf

Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné