Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Stonohy v Rakousku – máme se obávat?

 |  4. 6. 2015
 |  Vesmír 94, 315, 2015/6

Stonoha páskovaná (Scolopendra cingulata) je nenasytný predátor, který se vrhá na vše, co potenciálně může přemoci (Vesmír 93, 464, 2014/7). Je to největší evropská stonožka a vyskytuje se od Portugalska na západě po Tádžikistán na východě, přičemž přes západní pobřeží Malé Asie zasahuje až do Egypta. Dobře známé nejsevernější lokality se nacházejí v Maďarsku, kde je tento druh považován za vzácný a chráněný. Nicméně nejseverněji ležící, přitom však opakovaně opomíjená lokalita se nachází v Rakousku. Stonohy z kopců u severního břehu Neziderského jezera byly poprvé zmíněny v literatuře v roce 1930, jejich výskyt zde však byl považován za efemerní, za jakousi výsadkovou lokalitu, na kterou čas od času pronikají stonohy z blízkého Maďarska. Jelikož však v současné době zde byly stonohy zaznamenávány každoročně, rozhodli se autoři práce ověřit původ této populace pomocí molekulárně biologických metod. Srovnali mitochondriální geny 16S a COI stonoh z této lokality se zvířaty získanými z Maďarska, Rumunska, Turecka, (pevninského) Řecka a Francie. Databázi doplnili o známé sekvence z různých řeckých ostrovů. Zajímavé je, že hypotézu o nestabilní, opakovaně doplňované populaci nepotvrdili. Naopak rakouské stonohy jsou poměrně málo příbuzné s populacemi z Balkánu. Zdá se být velmi pravděpodobné, že rakouské stonohy přežívají na zdejší lokalitě již velmi dlouho a že zde přežily i doby ledové. Naopak stonohy maďarské, rumunské a severořecké se oddělily relativně nedávno. Refugiální charakter okolí Neziderského jezera přitom potvrzuje i zdejší květena a někteří bezobratlí, jako je střevlík uherský, kobylka šedá či kobylka sága.

Bude-li se v budoucnu výrazněji oteplovat, může se hranice areálu výskytu stonoh posouvat více na sever. V Maďarsku to již pozorují. V tu chvíli budou mít rakouské stonohy slušný náskok – na Pálavu to mají vzdušnou čarou slabých sto kilometrů. Přesto nemusíme začít panikařit, stonohy sice citelně koušou, přeplavat Dunaj a Moravu či Dyji jim však dá ještě pořádně zabrat. (PLoS ONE, doi: 10.1371/journal.pone.0108650)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan H. Tuf

Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné