SPOLEČENSKÉ VĚDY • Petr Houdek

EKONOMIE

Střezte se firem přinášejících zálohová placení

Nakupujeme-li, vždy vážíme, zda za své peníze dostáváme protihodnotu, která se nám vyplatí. Když statek považujeme za drahý, prostě jej nekoupíme. V současnosti však narůstá podíl plateb, ke kterým jsme se kdysi uvázali, a poskytovatelé posílají vyúčtování za uskutečněnou spotřebu až s odstupem a souhrnně – ať již jde o bankovní nebo telefonní účty, platby za vodu, elektřinu či plyn. Většinu podobných služeb navíc platíme automatizovaně z bankovních účtů, takže o bezprostředních nákladech a o tom, zda se nám vůbec vyplatí, nemáme ani vágní představu. Víte, kolik platíte za jedno osprchování? Kolik za večerní sledování TV? Kolik za hovor s přítelkyní? (Ano, ten je samozřejmě vždy k nezaplacení...)

Jak klesá významnost jednotlivých cen, spotřebitelova pozornost k reálným nákladům spotřeby mizí. Nejenže může začít nechtěně spotřebovávat více, firmám je i umožněno stanovovat vyšší ceny a připojovat řadu dodatečných poplatků a příplatků. Jsou však spotřebitelé tak jednoduše oklamatelní? Steven Sexton získal přístup k anonymizovaným datům o účtech kalifornských domácností za elektrickou energii za mnoho let, a jelikož některé domácnosti přešly z jednorázových úhrad na automatické, bylo možné sledovat, jak se změna způsobu placení promítne do velikosti účtů za elektřinu.

Potvrdil, že automatické placení vyústilo v 4% až 6% nárůst velikosti účtů, mezi chudými domácnostmi vzrostly účty dokonce o 6 až 7 %. Konkrétní ceny sešly z očí i z mysli a pohodlnost placení byla vykoupena vyšší útratou. Výsledky studie rovněž naznačují, proč mnohé domácnosti nejsou ochotny investovat do energetických úsporných programů svých domů či bytů – jednoduše nevnímají jejich výhody, jelikož náklady na energie podceňují.

The Review of Economics and Statistics, 2015, doi: 10.1162/REST_a_00465.

PSYCHOLOGIE

Spravedlivý svět vyžaduje odsouzení nevinných

Oběti jsou často viněny za rány, jež na ně padly. Zakopne-li kolega, upozorníme jej, „že měl dávat pozor“. Znásilněná žena „si o to říkala“. Okradený člověk „tam neměl lézt“. Postižení mnohdy nemohli ovlivnit, co se jim stalo, a jejich obviňování ve chvíli, kdy potřebují nejvíce pochopení a politování, je perverzní a sadistické. Proč to děláme? Kent Harber s kolegy otestovali teorii tvrdící, že za obviňováním obětí stojí lidská víra v univerzální spravedlnost.