Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Humanitární pomoc z vesmíru

Rozhovor s Andreasem Pappem
 |  4. 6. 2015
 |  Vesmír 94, 324, 2015/6

Nad hlavami nám létají satelity a bezpilotní letouny, lékaři vyšetřují pacienty na dálku a 3D simulace jsou čím dál méně rozlišitelné od reality. Ani v hi-tech 21. století však nezmizely přírodní katastrofy, občanské války, bída a utrpení. Mohou nové technologie pomoci čelit jejich následkům? Andreas Papp, který donedávna působil jako programový a operační ředitel rakouských Lékařů bez hranic, se o to snaží.

Lékaři bez hranic využívají satelitní snímky a geografické informační systémy. Mimo jiné, pokud vím, ke sledování hustoty populace v krizových oblastech. Jak to funguje?

Na snímku jsou vidět chatrče, stany, cesty, ploty, stromy, auta. Software, který pro Lékaře bez hranic vyvinulo Centrum pro geoinformatiku Salcburské univerzity,1) na fotografiích automaticky pomocí spektrální analýzy, geometrie a kontextu detekuje různé typy obydlí, například stany nebo provizorní přístřešky. Můžeme z toho určit, kolik lidí je v oblasti shromážděno a v jaké jsou asi situaci. Zda jde o organizovaný tábor, zda utečenci právě dorazili, zda mají palivové dřevo, jak jsou daleko od zdroje vody… Takže získáme základní představu o jejich potřebách.

Tyto informace přece musíte mít od lidí přímo z místa. Jakou přidanou hodnotu pro vás satelity mají?

Překrýváme tím období od vypuknutí problému do chvíle, než se do oblasti sami dostaneme. Než získáme povolení místních úřadů nebo ozbrojenců ovládajících dané území. Nebo tam stále probíhají boje a nad oblastí nelze ani přeletět. Někdy, například v období dešťů, nás zdrží počasí. Jedním z problémů v podobných situacích je, že v hlavním městě dostanete spoustu informací z různých zdrojů o tom, kde se lidé shromažďují a kolik jich je. Ale ty informace nejsou přesné a spolehlivé. Máte jeden až tři týmy, které můžete v terénu nasadit. Rozhodnutí, kam je poslat, je zásadní.

Jak dlouho může takové období nejistoty trvat?

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...