Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Humanitární pomoc z vesmíru

Rozhovor s Andreasem Pappem
 |  4. 6. 2015
 |  Vesmír 94, 324, 2015/6

Nad hlavami nám létají satelity a bezpilotní letouny, lékaři vyšetřují pacienty na dálku a 3D simulace jsou čím dál méně rozlišitelné od reality. Ani v hi-tech 21. století však nezmizely přírodní katastrofy, občanské války, bída a utrpení. Mohou nové technologie pomoci čelit jejich následkům? Andreas Papp, který donedávna působil jako programový a operační ředitel rakouských Lékařů bez hranic, se o to snaží.

Lékaři bez hranic využívají satelitní snímky a geografické informační systémy. Mimo jiné, pokud vím, ke sledování hustoty populace v krizových oblastech. Jak to funguje?

Na snímku jsou vidět chatrče, stany, cesty, ploty, stromy, auta. Software, který pro Lékaře bez hranic vyvinulo Centrum pro geoinformatiku Salcburské univerzity,1) na fotografiích automaticky pomocí spektrální analýzy, geometrie a kontextu detekuje různé typy obydlí, například stany nebo provizorní přístřešky. Můžeme z toho určit, kolik lidí je v oblasti shromážděno a v jaké jsou asi situaci. Zda jde o organizovaný tábor, zda utečenci právě dorazili, zda mají palivové dřevo, jak jsou daleko od zdroje vody… Takže získáme základní představu o jejich potřebách.

Tyto informace přece musíte mít od lidí přímo z místa. Jakou přidanou hodnotu pro vás satelity mají?

Překrýváme tím období od vypuknutí problému do chvíle, než se do oblasti sami dostaneme. Než získáme povolení místních úřadů nebo ozbrojenců ovládajících dané území. Nebo tam stále probíhají boje a nad oblastí nelze ani přeletět. Někdy, například v období dešťů, nás zdrží počasí. Jedním z problémů v podobných situacích je, že v hlavním městě dostanete spoustu informací z různých zdrojů o tom, kde se lidé shromažďují a kolik jich je. Ale ty informace nejsou přesné a spolehlivé. Máte jeden až tři týmy, které můžete v terénu nasadit. Rozhodnutí, kam je poslat, je zásadní.

Jak dlouho může takové období nejistoty trvat?

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...