Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Homosexualita a homosocialita z evoluční perspektivy

 |  4. 6. 2015
 |  Vesmír 94, 360, 2015/6

Sexualita zaměřená na jedince stejného pohlaví bývá z evolučního hlediska považována za záhadu, neboť významně snižuje reprodukční úspěch jedince, a tudíž je otázkou, jak se do dalších generací přenáší a uchovává v populaci. Přestože homosexuální chování jedincům reprodukční úspěch nezvyšuje přímo, může mít i mnoho jiných výhod, které mohou být v určitých sociálních kontextech či během specifických ontogenetických období adaptivní jak pro muže, tak i pro ženy.

Velká část recentních odborných studií se zaměřovala na možný evoluční původ a adaptivní hodnotu preferencí a výběru partnera u heterosexuálních jedinců. Z evoluční perspektivy je primární funkcí každého dlouhodobého vztahu mezi mužem a ženou reprodukce a výchova potomků, a to až do jejich pohlavní dospělosti. Dlouhodobé vztahy můžeme nalézt i u jiných živočišných druhů, zejména těch, jejichž potomci jsou hodně závislí na rodičovské péči. Nicméně páry, kde jsou oba partneři stejného pohlaví (pro něž používáme termín homosexuální páry), mají významně méně potomků než páry heterosexuální, což znamená, že stejnopohlavní párování na první pohled snižuje reprodukční úspěch jedince.

Sexuální orientací se zabývají jak biologické, tak psychosociální disciplíny, přičemž občasné homosexuální chování i stabilní homosexuální preference byly popsány mnoha vědci na celém světě a vztahy mezi jedinci stejného pohlaví byly zdokumentovány napříč kulturami a různými historickými obdobími i v rámci zvířecí říše. Nicméně z evolučního hlediska není doposud zcela jasné, proč a jakým způsobem se homosexuální orientace může udržet v populaci, když snižuje jedincův reprodukční úspěch. Jednou z možností je, že homosexualita by jedinci mohla poskytovat i jiné než přímé reprodukční výhody.

Adaptabilita homosexuálního chování

Evoluční kořeny homosexuality se snaží vysvětlit několik rozdílných teorií, které se od sebe liší v různé míře empirické podpory. Jedna z novějších teorií se zabývá evolučním vysvětlením homosexuální orientace a homoerotickými aktivitami v kontextu homosociality, tj. sociálního chování mezi jedinci stejného pohlaví v širším slova smyslu. Podle ní se stabilní homosexuální orientace vyvinula z příležitostného homosexuálního chování, které sloužilo či slouží k vytváření a udržování stejnopohlavních aliancí.

Homosexuální chování u mužů a samců jiných živočišných druhů se dle této teorie mohlo vyvinout díky selektivitě recipročního altruismu, protože přispívalo ke snižování agresivního chování mezi muži a zároveň zvyšovalo četnost výměny různých zdrojů. Z evolučního hlediska je altruismus chování, které snižuje vlastní fitness1) organismu a zároveň zvyšuje fitness jiného organismu. Recipročním neboli vzájemným altruismem jedinec momentálně tratí, nicméně získává příslib zisku do budoucna, protože očekává, že se obdarovaný jedinec k němu v budoucnu zachová obdobně.

V tomto kontextu tak homosexuální chování není reprodukční strategií, ale spíše strategií přežití a můžeme je připodobnit k možným ztrátám a ziskům v kontextu recipročního altruismu. Homosexuální chování můžeme nalézt i u mnoha jiných primátů (například u makaků, bonobů nebo goril), kde taktéž přispívá ke komplexní síti reciproční výměny.

Podle R. C. Kirkpatricka je tato teorie homosociality založena na třech hlavních předpokladech:

1) Stejnopohlavní aliance pomáhají jednotlivci přežít a následně se rozmnožit

Stejnopohlavní aliance musí svým členům poskytovat určité reprodukční výhody: v rámci sociální skupiny zvyšují tyto aliance jedincovy šance na přežití a rozmnožení skrze efektivnější obranu proti predátorům, získávání a sdílení zdrojů, nebo tím, že jedinec může získat lepší pozici na sociálním žebříčku. Tuto myšlenku podporují např. antropologické výzkumy z Melanésie, kde mladší muž staršímu muži poskytuje sexuální služby a za odměnu od něj dostává jídlo. V tomto kontextu mají stejnopohlavní aliance podobnou funkci jako aliance smíšené. Jiným příkladem jsou iniciační rituály kmene Sambia, který nalezneme na Papui-Nové Guineji. Hlavní význam tamějších mužských společností spočívá v iniciačních rituálech mladých chlapců, kteří skrze orální sex dostávají od starších mužů jejich semeno neboli mužnost, jež je nezbytná pro jejich vývoj a budoucí plodnost a sílu. Sambiané věří, že vztah se starším mužem „přetvoří“ chlapce v dospělého muže, a jedině dospělý muž zde může založit rodinu, a tedy se i rozmnožit.

2) Homosexuální chování pomáhá formovat a udržovat společenské aliance

Nyní vidíte 50 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie

O autorech

Jaroslava Varella Valentova

Klára Bártová

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...