Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Záhada kosatčích babiček

 |  4. 5. 2015
 |  Vesmír 94, 268, 2015/5

Samice kosatky dravé (Orcinus orca) jsou půl života neplodné. K čemu jim je dlouhověkost, když ji nemohou využít k plození potomstva?

Bizarní menopauza

Samci kosatky dravé většinou uhynou záhy po padesátce, samice se dožívají i devadesátky. Poslední mládě však porodí po čtyřicítce. Bezmála půlstoletí tak prožijí, aniž by rodily další potomky. To je mezi savci výjimečný jev. U většiny druhů jsou samice plodné až do konce života. Vyplácí se jim to, protože s každým narozeným mládětem zanechávají na tomto světě další porci svých vlastních genů. Kosatka dravá patří ke třem druhům savců, které se tímto pravidlem neřídí, a jejich samice žijí ještě dlouho poté, co jim reprodukční funkce vyhasly. Tato tzv. menopauza byla s jistotou prokázána ještě u kytovce kulohlavce Sieboldova a u člověka.

Menopauza představuje pro evoluční biology tvrdý oříšek. Potomstvo je smyslem existence všech pozemských forem života. K čemu je kosatčím samicím dlouhý život, když jej nezúročí tou nejcennější devizou?

„Menopauza je bizarní vlastnost a z evolučního hlediska vlastně nedává smysl,“ říká britská bioložka Lauren Brentová z Exeterské univerzity.

Menopauza člověka byla někdy vysvětlována jako vedlejší produkt rozvoje lidské civilizace a pokroku v medicíně. Vědci vycházeli z předpokladu, že v drsných podmínkách života lovecko-sběračských pravěkých společenstev ženy nepřežívaly padesátku. Jejich organismus tak byl evolučně „nastaven“ na udržení plodnosti po tuto dobu. Výdobytky moderní medicíny prodloužily lidský život, ale stejné prodloužení plodnosti žen už nezajistily. Studium života současných lovecko-sběračských společenstev ale odhalilo, že i v nich pětinu žen tvoří věková kategorie nad šedesát roků. Bylo jasné, že pro menopauzu je nutné hledat jiné vysvětlení. Tým vedený Lauren Brentovou nyní poodhalil vznik a význam kosatčí menopauzy.1) Jejich studie je v mnoha ohledech inspirativní i pro úvahy o evoluci člověka.

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...
Od tolaru k dolaru

Od tolaru k dolaru

Petr Vorel  |  3. 2. 2020
Prapředek všech dolarů se zrodil před 500 lety v Čechách, v nové mincovně zřízené v dnešním Jáchymově. Tolar patří mezi důležitá dědictví, které...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné