Záhada kosatčích babiček

Samice kosatky dravé (Orcinus orca) jsou půl života neplodné. K čemu jim je dlouhověkost, když ji nemohou využít k plození potomstva?

Bizarní menopauza

Samci kosatky dravé většinou uhynou záhy po padesátce, samice se dožívají i devadesátky. Poslední mládě však porodí po čtyřicítce. Bezmála půlstoletí tak prožijí, aniž by rodily další potomky. To je mezi savci výjimečný jev. U většiny druhů jsou samice plodné až do konce života. Vyplácí se jim to, protože s každým narozeným mládětem zanechávají na tomto světě další porci svých vlastních genů. Kosatka dravá patří ke třem druhům savců, které se tímto pravidlem neřídí, a jejich samice žijí ještě dlouho poté, co jim reprodukční funkce vyhasly. Tato tzv. menopauza byla s jistotou prokázána ještě u kytovce kulohlavce Sieboldova a u člověka.

Menopauza představuje pro evoluční biology tvrdý oříšek. Potomstvo je smyslem existence všech pozemských forem života. K čemu je kosatčím samicím dlouhý život, když jej nezúročí tou nejcennější devizou?

„Menopauza je bizarní vlastnost a z evolučního hlediska vlastně nedává smysl,“ říká britská bioložka Lauren Brentová z Exeterské univerzity.

Menopauza člověka byla někdy vysvětlována jako vedlejší produkt rozvoje lidské civilizace a pokroku v medicíně. Vědci vycházeli z předpokladu, že v drsných podmínkách života lovecko-sběračských pravěkých společenstev ženy nepřežívaly padesátku. Jejich organismus tak byl evolučně „nastaven“ na udržení plodnosti po tuto dobu. Výdobytky moderní medicíny prodloužily lidský život, ale stejné prodloužení plodnosti žen už nezajistily. Studium života současných lovecko-sběračských společenstev ale odhalilo, že i v nich pětinu žen tvoří věková kategorie nad šedesát roků. Bylo jasné, že pro menopauzu je nutné hledat jiné vysvětlení. Tým vedený Lauren Brentovou nyní poodhalil vznik a význam kosatčí menopauzy.¹⁾ Jejich studie je v mnoha ohledech inspirativní i pro úvahy o evoluci člověka.