O srážkách, noční temnotě a sexu

Co byste podnikli, kdyby večer nešla elektřina? Venku naprostá tma, žádná televize, nefungující počítač, světlo svíček, v zorném poli jen křivky partnera či partnerky… Od slavného třináctihodinového výpadku elektřiny v New Yorku roku 1965 se traduje, že podobné události vedou k nárůstu porodnosti. Lidé z nedostatku jiné zábavy volí zábavu postelovou, a ejhle, za tři čtvrtě roku je jich více. Nikdy se však nepodařilo potvrdit, zda je to pravda – počet porodů celoročně kolísá, a i kdyby byl efekt skutečný, dětí narozených „navíc“ prostě není tolik, aby se v celkové míře porodnosti projevily. Thiemo Fetzer, Oliver Pardo a Amar Shanghavi využili dlouhodobého výpadku elektřiny v Kolumbii. Kvůli klimatickému jevu El Niño bylo v roce 1992 v Jižní Americe extrémně málo srážek, a jelikož jsou kolumbijské elektrárny z 80 % vodní, důsledkem byl celoroční nedostatek elektřiny. Výpadky však byly v různých regionech odlišně intenzivní a dlouhé, šlo tedy pozorovat, zda tam, kde byli ve tmě častěji, se později narodí i více dětí (jen zhruba třetina Kolumbijců používá nějaký druh antikoncepce).

Výsledky studie ukazují, že v důsledku elektrických výpadků se narodilo asi o 10 tisíc dětí více, což značí přibližně 1,6% nárůst roční porodnosti – není to mnoho, ale efekt se konečně podařilo potvrdit. Autoři navíc dokázali zjistit, že se nejedná jen o „urychlení“ – tj. že dvojice plánovala pořídit si dítě později, ale vzhledem k výpadku přišlo dříve. Došlo k setrvalému a dlouhodobému nárůstu populace, dětí je v postižených regionech prostě více. Efekt se dotýká zejména mladších matek, žen ve věku mezi 15 až 30 lety. Ze studie také vyplývá, že událost má v dlouhodobém horizontu dosti nepříznivé dopady; ženy s neplánovaným těhotenstvím kvůli výpadku elektřiny již později nedosáhnou na vyšší vzdělání, jsou spíše samoživitelky v nízkopříjmové domácnosti. Levná zábava tak nakonec vyústila ve významné náklady. (CEP Working Paper 1247, on-line, 2015)