Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Věda nepadá daleko od stromu

2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 129, 2015/3
komerční prezentace

Těžko najít v České republice někoho, kdo by neznal slavného vědce a vynálezce Ottu Wichterleho. Všichni samozřejmě znají i jediného českého vědce, vyznamenaného nejvyšším oceněním, Nobelovou cenou, Jaroslava Heyrovského, fyzikálního chemika, zakladatele a objevitele polarografie. Do trojice nejznámějších českých vědců patří bezesporu také chemik Antonín Holý, z jehož výzkumu vzešly léky proti AIDS a dalším virovým onemocněním.

Co vlastně dělají děti těchto vynikajících vědců? A co potomci dalších slavných a ve světě uznávaných českých badatelů, jakými byli například imunolog Milan Hašek, biolog Josef Fulka st., geolog Josef Neužil, fyziolog Jan Bureš, epidemiolog Karel Raška? Potatili se a vydali se v otcovských šlépějích? Zdědili vědecké geny po svých slavných rodičích? A jaké vlastnosti a sklony mezi tyto „vědecké geny“ vlastně patří? Je to inteligence, schopnost soustředění, silná vůle, nebo jiné myšlení a vidění světa? Zvědavost? Nasměrovaly je na dráhu výzkumníka geny, nebo spíš příklad rodičů, odpozorovaný vzor?

Autorky Eva Bobůrková, Eva Hníková a Eva Vlčková se pokusily najít odpovědi na výše položené otázky. Kniha Věda nepadá daleko od stromu představuje celkem čtrnáct vědeckých rodů a rodinných příběhů: kromě již zmíněných ještě Brandlových, Vyklických, Pačesových, Scheirichů, Seemanových a Jungwirthů.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné