Svět měst

Víc než kdy jindy platí, že město je vše, co máme. Tak zní slavný bonmot (z textu Co se stalo urbanismu) ještě slavnějšího architekta jménem Rem Koolhaas. Reaguje tak na urbanizaci, která probíhá urputně ve větší části světa a na s ní spojený úpadek venkova, jeho vylidňování a ztrátu či proměnu jeho funkcí (změny jsou to stejně důsažné jako růst megalopolí, jen jsou méně viditelné). Shrnuje i situaci, kdy poprvé v dějinách lidstva větší část obyvatel planety žije ve městech či v městských oblastech a toto procento stále narůstá. Lze tak oprávněně říci, že náš – lidský – svět je svět měst.

Myšlenky o růstu měst i přibývání jejich obyvatel prostupují dlouho očekávanou velkou monografií o dějinách měst uznávaného urbanisty a historika Jiřího Hrůzy s názvem Svět měst, která vyšla v roce 2014. Se svými sedmi sty stranami většího formátu je to skutečně monumentální počin, shrnující celoživotní úsilí. Nejde pochopitelně o první knihu tohoto autora, naopak, již v roce 1965 vydal téměř stejně velkou knihu Teorie města, v níž také shrnuje poznatky o vzniku, dějinách a podobě měst světa. Je dobře, že současná kniha se od své obsáhlé předchůdkyně odlišuje. Autor v ní poctivě zohlednil a mimořádně pečlivě zapracoval vývoj názorů na město za padesát uplynulých let. Je pro všechny velká ztráta, že Jiří Hrůza již nic dalšího nenapíše, zemřel před vydáním této knihy.

Město je umělý svět, v němž můžeme mít v noci světlo i v zimě teplo. Lidé si ho tvoří podle svých představ – v opaku ke světu přírodnímu – a to je nejsilněji vidět právě od (evropského) novověku, kdy začala vznikat různá ideální města a představy o nich, a zcela zřetelně pak od 19. století až po dnešek. Od novověku rapidně roste důležitost měst, plyne z toho, že jsme více než dříve městskou civilizací. Civilizace ale vždy byly a jsou jen městské, to je důležité si uvědomit, a předkládaná kniha tomuto porozumění napomáhá více než kterákoli jiná.