Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Svět měst

Jiří Hrůza: Svět městAcademia, Praha 2014, 716 stran, ISBN: 978-80-200-1808-3.
 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 181, 2015/3

Víc než kdy jindy platí, že město je vše, co máme. Tak zní slavný bonmot (z textu Co se stalo urbanismu) ještě slavnějšího architekta jménem Rem Koolhaas. Reaguje tak na urbanizaci, která probíhá urputně ve větší části světa a na s ní spojený úpadek venkova, jeho vylidňování a ztrátu či proměnu jeho funkcí (změny jsou to stejně důsažné jako růst megalopolí, jen jsou méně viditelné). Shrnuje i situaci, kdy poprvé v dějinách lidstva větší část obyvatel planety žije ve městech či v městských oblastech a toto procento stále narůstá. Lze tak oprávněně říci, že náš – lidský – svět je svět měst.

Myšlenky o růstu měst i přibývání jejich obyvatel prostupují dlouho očekávanou velkou monografií o dějinách měst uznávaného urbanisty a historika Jiřího Hrůzy s názvem Svět měst, která vyšla v roce 2014. Se svými sedmi sty stranami většího formátu je to skutečně monumentální počin, shrnující celoživotní úsilí. Nejde pochopitelně o první knihu tohoto autora, naopak, již v roce 1965 vydal téměř stejně velkou knihu Teorie města, v níž také shrnuje poznatky o vzniku, dějinách a podobě měst světa. Je dobře, že současná kniha se od své obsáhlé předchůdkyně odlišuje. Autor v ní poctivě zohlednil a mimořádně pečlivě zapracoval vývoj názorů na město za padesát uplynulých let. Je pro všechny velká ztráta, že Jiří Hrůza již nic dalšího nenapíše, zemřel před vydáním této knihy.

Město je umělý svět, v němž můžeme mít v noci světlo i v zimě teplo. Lidé si ho tvoří podle svých představ – v opaku ke světu přírodnímu – a to je nejsilněji vidět právě od (evropského) novověku, kdy začala vznikat různá ideální města a představy o nich, a zcela zřetelně pak od 19. století až po dnešek. Od novověku rapidně roste důležitost měst, plyne z toho, že jsme více než dříve městskou civilizací. Civilizace ale vždy byly a jsou jen městské, to je důležité si uvědomit, a předkládaná kniha tomuto porozumění napomáhá více než kterákoli jiná.

Nyní vidíte 36 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Demografie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jiří Tourek

Mgr. Jiří Tourek (*1978) vystudoval Fakultu humanitních studií UK v Praze, kde v současné době působí. Zabývá se filosofií a teorií architektury, zejména moderní a současnou architekturou a dále architekturou klasické tradice.
Tourek Jiří

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné