Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Nejpodivuhodnější oko

 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 130, 2015/3

V hlubinách oceánů, kde je světlo tak slabé, že my lidé vnímáme jen tmu, je výhodné mít velké oči, neboť jejich majitel lépe vidí. Na druhou stranu jej takový obří zrakový orgán činí nápadnějším pro predátory. V tomto prostředí si drobný průhledný korýš Paraphronima gracilis vyvinul velmi unikátní zrakový systém.

Zatímco většina živočišných očí má jednu souvislou vrstvu světločivných buněk, tvořících sítnici, P. gracilis má v obou očích sítnic hned 32. Vypadají jako dvě řady oranžových tělísek ve tvaru obrácené pyramidy, která se podél hlavy soustřeďují do 12 skupin v každém oku. Světlo k nim prochází spoustou průhledných optických členů (omatidií) pokrývajících oko, z nichž signál k sítnicím putuje tkání, jejíž struktura se podobá optickým kabelům.

„Rozbití“ sítnice na malé kousky nutně nezlepšuje maskovací schopnosti tohoto zvířete, avšak díky konstrukci oka mohou tito korýši lépe vidět ve velmi slabém světle oceánských hlubin. Oči vidí nejlépe ve vzdálenosti 5 až 10 centimetrů. Vzhledem k tomu, že naprostá většina očních kanálků zvířete míří vzhůru, je pravděpodobné, že oči slouží k vyhledávání siluet kořisti proti zbytkům světla, pronikajícím do hlubin z povrchových vrstev oceánu.

„Nikdy předtím jsme se s takto dělenou sítnicí nesetkali u žádného jiného členovce ani jiného živočicha se složeným okem,“ vysvětluje Jamie Baldwin Fergus, postdoktorand ze Smithsonova přírodovědného muzea a hlavní autor podrobné studie daného typu oka. Podle něj je k odemčení tajemství struktury a funkce těchto unikátních očí nezbytné provést další experimenty. (Current Biology, www.cell.com/current-biology/abstract/S0960-9822(14)01574-7)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné