Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Každý prodžekt má svou kost

Obrana vědeckého myšlení v jazyce mateřském
 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 172, 2015/3

Dočkáme se doby, kdy jazykovědci budou v grantové přihlášce psát o Babičce Boženy Němcové jako o The Grandmother? Proč se německá filozofie stala významnou až poté, co filozofové přestali psát latinsky? Je důležité psát vědu i česky?

Jsou témata, která se předem jeví jako naprosto ztracená, neboť ten, kdo se jimi začne obírat, se už předem dostává do pozice bytosti ujeté a naprosto zpátečnické, která nechápe, kam svět směřuje a čeho si doba žádá. Jedním z takových témat nepochybně je i problematika užívání jazyka mateřského ve vědě, což je věc, kterou může hájit snad jenom poslední obrozenec a trapný národovec, který k nám omylem zabloudil z devatenáctého století. Každý přece ví, že nejenom velká věda, ale obecně vše světově důležité se dělá výhradně v angličtině, z čehož přirozeně také plyne, že co není právě v tomto jazyce, ani nemůže být věda. Jenže co si má počít ten, který celý svůj život zasvětil vědeckému oboru, v němž toto tak úplně neplatí?

O lidech a mimozemšťanech

Větu, která se stala impulsem k mým následným úvahám a dala jim také název, tedy větu „Každý prodžekt má svou kost“ pronesl před časem reprezentant jedné české badatelské instituce v okamžiku, kdy chtěl říci, že každý projekt má svou hodnotu. A pronesl ji zcela spontánně v projevu, v němž si stěžoval, že jakési české ministerstvo po jeho týmu chce, aby vědecký projekt písemně prezentoval v češtině. Svůj údiv nad tímto neslýchaným požadavkem opíral o dva vzájemně propojené argumenty. První: povinnost formulovat zprávu o projektu jinak než anglicky znamená naprosto zbytečnou práci s překladem, neboť skuteční vědci v jiném jazyce nemyslí. Druhý: špičková věda dnes pracuje s jevy, které česky nelze ani popsat.

Nic proti tomu, v některých vědách tomu tak asi opravdu je a logika takového přesvědčení se tedy jeví jako neprůstřelná. Ztotožníme- li si totiž veškerou vědu právě s takovými obory, což se zhusta děje, tak skutečně platí, že užitý jazyk je věcí čistě fakultativní: nezbytnou, nicméně zaměnitelnou součástí dané odbornosti. Nesouvisí s předmětem bádání, ani s jeho cílem, tedy s vlastními vědeckými objevy, které jsou de facto „bez státní příslušnosti či národnosti“. Věda tohoto druhu má ze své podstaty globální dimenzi a platí v ní, že pojmenování nemění pojmenovaný jev. Určitý objev je tudíž platný, ať už je formulován v jakémkoliv z lidských (nebo i případně mimozemských) jazyků.

Jen zdánlivým paradoxem přitom je, že právě v takovýchto vědeckých oborech existuje velmi silný tlak na užívání jednoho jediného jazykového kódu. Což je ovšem dáno čistě praktickou a pragmatickou nutností se domluvit: funkčně komunikovat uvnitř relativně malé, uzavřené a kvalitativně hierarchizované obce učenců, kteří se tomu či onomu oboru napříč mnoha zeměmi věnují a kteří tak ve své profesi stojí mimo běžnou populaci dané země. V minulosti takovou lingua franca byla latina; to, že je to dnes právě angličtina, ovšem neznamená, že ekonomie sil nemůže na stejnou pozici jednou povýšit například španělštinu nebo čínštinu.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Pavel Janoušek

Prof. PhDr. Pavel Janoušek, CSc., (1956) vystudoval Filosofickou fakultu UK. Věnuje se problematice literární teorie (monografie Černá kočka aneb Subjekt znalce v myšlení o literatuře a jeho komunikační strategie) a dějin české literatury, prózy a dramatu, dvacátého století. Byl hlavním redaktorem čtyřdílných Dějin české literatury 1945–1989, které získaly Hlávkovu cenu za rok 2008. V letech 1999–2010 zastával funkci ředitele Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. Nyní vede oddělení pro výzkum 20. století a literatury současné.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné