Předkové

Před pěti lety jsem psala pro Vesmír recenzi na výborný Příběh rodu Homo od Robina Dunbara, který vydala Academia. To, že tu vyšla také kniha Jiřího Svobody Předkové s podtitulem Evoluce člověka, mi udělalo velkou radost. Jeho předchozí titul Počátky umění se četl velmi dobře a výborně shrnul dosavadní objevy uměleckých projevů a teorie o jejich smyslu. O to víc jsem se těšila na rozsáhlejší a obsáhlejší dílo, které má osvětlit současnou koncepci vývoje recentního druhu člověka a postupné objevy tuto koncepci formující. Na obálce nové knihy je vepsáno: „S úvodními texty Miloše Macholána“. Tento úvod má však 120 stran, což je víc než čtvrtina celé knihy, takže se zdá, že M. Macholán mohl být klidně uveden jako spoluautor. Nadto je jeho způsob popularizace odborných poznatků naprosto obdivuhodný. Jeho text se čte jedním dechem a vnáší jasno do problematiky vývoje populací, postupu speciace a taxonomie člověka a její opory v genetice.

Svobodův text po nezbytné části o antropogenezi a etologii sleduje chronologicky předky člověka a druhy příbuzné, které nejsou přímými předky, popř. ty, které mohly genetickou informaci člověka obohatit. V popředí jeho zájmu jsou viditelné znaky na kostře. Mapuje jejich nálezy a z nich vyplývající trendy, ať už vývoj jednotlivých anatomických celků, nebo migraci druhů. Text je o poznání méně záživný, nicméně pro pochopení evoluce člověka nezbytný. Naše