Permafrostu příbývá díky rostlinám
| 2. 2. 2015 | Vesmír 94, 72, 2015/2
Přestože průměrná teplota v Arktidě roste, kolem některých jezer přibývá permafrostu (věčně zmrzlé půdy). Pravděpodobně je za to odpovědná vegetace, které je v teplejším klimatu také stále více. Modelovým příkladem může být jezero Twelvemile na Aljašce, které pomalu vysychá. Důsledkem je větší množství vrbových keřů, které zastiňují (ochlazují) a vysušují půdu. Permafrostu proto ani v teplejším podnebí neubývá, ba naopak se v některých místech dokonce rozšiřuje. (Geophys. Res. Lett.; DOI: doi.org/rmp)
Ke stažení
článek ve formátu pdf [225,5 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Pavel Hošek
Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
![Hošek Pavel](/thumb/images/autori/h/s_ph_02.jpg?w=150&h=150&ip=5)
Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem ![uzamčeno](/images/layout/ico-locked.png)
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná ![uzamčeno](/images/layout/ico-locked.png)
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak ![video](/images/layout/ico-video.png)
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...