Permafrostu příbývá díky rostlinám
| 2. 2. 2015 | Vesmír 94, 72, 2015/2
Přestože průměrná teplota v Arktidě roste, kolem některých jezer přibývá permafrostu (věčně zmrzlé půdy). Pravděpodobně je za to odpovědná vegetace, které je v teplejším klimatu také stále více. Modelovým příkladem může být jezero Twelvemile na Aljašce, které pomalu vysychá. Důsledkem je větší množství vrbových keřů, které zastiňují (ochlazují) a vysušují půdu. Permafrostu proto ani v teplejším podnebí neubývá, ba naopak se v některých místech dokonce rozšiřuje. (Geophys. Res. Lett.; DOI: doi.org/rmp)
Ke stažení
článek ve formátu pdf [225,5 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Pavel Hošek
Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).

Doporučujeme
Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? 
Irena Jirků | 3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?
Jaroslav Petr | 3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu 
Přemysl Mácha, Karolína Pauknerová, Jan Toman, Jan Géryk, Ali Tanweer, Jan Krajhanzl, Daniel Sosna, Vojtěch Kessler | 3. 3. 2025
Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...