Permafrostu příbývá díky rostlinám
| 2. 2. 2015 | Vesmír 94, 72, 2015/2
Přestože průměrná teplota v Arktidě roste, kolem některých jezer přibývá permafrostu (věčně zmrzlé půdy). Pravděpodobně je za to odpovědná vegetace, které je v teplejším klimatu také stále více. Modelovým příkladem může být jezero Twelvemile na Aljašce, které pomalu vysychá. Důsledkem je větší množství vrbových keřů, které zastiňují (ochlazují) a vysušují půdu. Permafrostu proto ani v teplejším podnebí neubývá, ba naopak se v některých místech dokonce rozšiřuje. (Geophys. Res. Lett.; DOI: doi.org/rmp)
Ke stažení
článek ve formátu pdf [225,5 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Pavel Hošek
Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Doporučujeme
Jakou barvu má vesmír
Soňa Ehlerová | 2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů 
Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny
Martin Soukup | 2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...











