Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Lesk a bída rybníků

aneb Ptákem roku 2015 se stává… potápka černokrká
 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 100, 2015/2

V rámci kampaně Pták roku každoročně vybírá Česká společnost ornitologická ptačí druh, který mimo jiné přitáhne pozornost odborné i  laické veřejnosti k některému z významných ochranářských problémů. Letos padla volba trochu netypicky na potápku černokrkou (Podiceps nigricollis).

Proč netypicky? Potápka černokrká je druh veřejnosti méně známý, zato však zajímavý svou biologií i příčinami ohrožení, které těsně souvisejí s využíváním mokřadní krajiny člověkem. Jen málokterý jiný ptačí druh by totiž lépe ilustroval „lesk a bídu“ našich rybníků v uplynulých sto letech.

Něco z ekologie

Potápka černokrká je středně velkým druhem potápky, s nímž se můžeme setkat hned na čtyřech kontinentech. V palearktické části areálu (Evropa a střední Asie) žije nominátní poddruh P. n. nigricollis. K tomuto poddruhu je řazena i izolovaná populace hnízdící v severovýchodní Číně a Koreji. V Africe jižně od Sahary lokálně hnízdí poddruh gurneyi. Poddruh californicus početně osidluje jezera východní Kanady a severovýchodu Spojených Států.

Naše hnízdní populace je tažná, ptáci přilétají na přelomu března a dubna a hnízdiště opouštějí již v srpnu. Hnízdí koloniálně, plná snůška je tvořena třemi až pěti vejci, která inkubuje samec i samice.

Potravu tvoří především větší druhy vodních bezobratlých a jejich larvy. Konkrétně byly zjištěny larvy jepic a vážek, vodní ploštice, dospělci i larvy potápníků, pakomárů, měkkýši a korýši. Ryby konzumuje pouze výjimečně, především v zimě. Potravu získává nejen při potápění, ale častěji než jiné druhy potápek ji sbírá i přímo z vodní hladiny (tzv. surface feeding). Při lovu potravy se na rozdíl od kachen řídí zrakem, a proto obsazuje rybníky s čistou vodou, porosty vodních rostlin a vysokou početností vodních bezobratlých. Takové rybníky sice vyhovují dospělým potápkám, ale aby došlo k jejich zahnízdění, musí biotop splňovat ještě několik důležitých podmínek. Především se jedná o vhodné porosty litorálních rostlin (tzv. měkký litorál – zejména zblochan či orobinec) na mělké vodě a přítomnost kolonie racka chechtavého. Právě na okrajích jeho kolonií, které využívají jako „ochranný deštník“, si potápka s oblibou staví svá hnízda (hnízdění mimo

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie

O autorovi

Jaroslav Cepák

Mgr. Jaroslav Cepák, Ph.D., (*1972) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Kroužkovací stanici Národního muzea se v současnosti zabývá především výzkumem ptačí migrace. Dlouhodobě se věnuje i ekologii vodních ptáků a možnostem jejich ochrany.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné