Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Lesk a bída rybníků

aneb Ptákem roku 2015 se stává… potápka černokrká
 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 100, 2015/2

V rámci kampaně Pták roku každoročně vybírá Česká společnost ornitologická ptačí druh, který mimo jiné přitáhne pozornost odborné i  laické veřejnosti k některému z významných ochranářských problémů. Letos padla volba trochu netypicky na potápku černokrkou (Podiceps nigricollis).

Proč netypicky? Potápka černokrká je druh veřejnosti méně známý, zato však zajímavý svou biologií i příčinami ohrožení, které těsně souvisejí s využíváním mokřadní krajiny člověkem. Jen málokterý jiný ptačí druh by totiž lépe ilustroval „lesk a bídu“ našich rybníků v uplynulých sto letech.

Něco z ekologie

Potápka černokrká je středně velkým druhem potápky, s nímž se můžeme setkat hned na čtyřech kontinentech. V palearktické části areálu (Evropa a střední Asie) žije nominátní poddruh P. n. nigricollis. K tomuto poddruhu je řazena i izolovaná populace hnízdící v severovýchodní Číně a Koreji. V Africe jižně od Sahary lokálně hnízdí poddruh gurneyi. Poddruh californicus početně osidluje jezera východní Kanady a severovýchodu Spojených Států.

Naše hnízdní populace je tažná, ptáci přilétají na přelomu března a dubna a hnízdiště opouštějí již v srpnu. Hnízdí koloniálně, plná snůška je tvořena třemi až pěti vejci, která inkubuje samec i samice.

Potravu tvoří především větší druhy vodních bezobratlých a jejich larvy. Konkrétně byly zjištěny larvy jepic a vážek, vodní ploštice, dospělci i larvy potápníků, pakomárů, měkkýši a korýši. Ryby konzumuje pouze výjimečně, především v zimě. Potravu získává nejen při potápění, ale častěji než jiné druhy potápek ji sbírá i přímo z vodní hladiny (tzv. surface feeding). Při lovu potravy se na rozdíl od kachen řídí zrakem, a proto obsazuje rybníky s čistou vodou, porosty vodních rostlin a vysokou početností vodních bezobratlých. Takové rybníky sice vyhovují dospělým potápkám, ale aby došlo k jejich zahnízdění, musí biotop splňovat ještě několik důležitých podmínek. Především se jedná o vhodné porosty litorálních rostlin (tzv. měkký litorál – zejména zblochan či orobinec) na mělké vodě a přítomnost kolonie racka chechtavého. Právě na okrajích jeho kolonií, které využívají jako „ochranný deštník“, si potápka s oblibou staví svá hnízda (hnízdění mimo

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie

O autorovi

Jaroslav Cepák

Mgr. Jaroslav Cepák, Ph.D., (*1972) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Kroužkovací stanici Národního muzea se zabývá výzkumem migrace a populační dynamiky ptáků, především pěvců.
Cepák Jaroslav

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...