Lesk a bída rybníků

V rámci kampaně Pták roku každoročně vybírá Česká společnost ornitologická ptačí druh, který mimo jiné přitáhne pozornost odborné i  laické veřejnosti k některému z významných ochranářských problémů. Letos padla volba trochu netypicky na potápku černokrkou (Podiceps nigricollis).

Proč netypicky? Potápka černokrká je druh veřejnosti méně známý, zato však zajímavý svou biologií i příčinami ohrožení, které těsně souvisejí s využíváním mokřadní krajiny člověkem. Jen málokterý jiný ptačí druh by totiž lépe ilustroval „lesk a bídu“ našich rybníků v uplynulých sto letech.

Něco z ekologie

Potápka černokrká je středně velkým druhem potápky, s nímž se můžeme setkat hned na čtyřech kontinentech. V palearktické části areálu (Evropa a střední Asie) žije nominátní poddruh P. n. nigricollis. K tomuto poddruhu je řazena i izolovaná populace hnízdící v severovýchodní Číně a Koreji. V Africe jižně od Sahary lokálně hnízdí poddruh gurneyi. Poddruh californicus početně osidluje jezera východní Kanady a severovýchodu Spojených Států.

Naše hnízdní populace je tažná, ptáci přilétají na přelomu března a dubna a hnízdiště opouštějí již v srpnu. Hnízdí koloniálně, plná snůška je tvořena třemi až pěti vejci, která inkubuje samec i samice.

Potravu tvoří především větší druhy vodních bezobratlých a jejich larvy. Konkrétně byly zjištěny larvy jepic a vážek, vodní ploštice, dospělci i larvy potápníků, pakomárů, měkkýši a korýši. Ryby konzumuje pouze výjimečně, především v zimě. Potravu získává nejen při potápění, ale častěji než jiné druhy potápek ji sbírá i přímo z vodní hladiny (tzv. surface feeding). Při lovu potravy se na rozdíl od kachen řídí zrakem, a proto obsazuje rybníky s čistou vodou, porosty vodních rostlin a vysokou početností vodních bezobratlých. Takové rybníky sice vyhovují dospělým potápkám, ale aby došlo k jejich zahnízdění, musí biotop splňovat ještě několik důležitých podmínek. Především se jedná o vhodné porosty litorálních rostlin (tzv. měkký litorál – zejména zblochan či orobinec) na mělké vodě a přítomnost kolonie racka chechtavého. Právě na okrajích jeho kolonií, které využívají jako „ochranný deštník“, si potápka s oblibou staví svá hnízda (hnízdění mimo