Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Lesk a bída rybníků

aneb Ptákem roku 2015 se stává… potápka černokrká
 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 100, 2015/2

V rámci kampaně Pták roku každoročně vybírá Česká společnost ornitologická ptačí druh, který mimo jiné přitáhne pozornost odborné i  laické veřejnosti k některému z významných ochranářských problémů. Letos padla volba trochu netypicky na potápku černokrkou (Podiceps nigricollis).

Proč netypicky? Potápka černokrká je druh veřejnosti méně známý, zato však zajímavý svou biologií i příčinami ohrožení, které těsně souvisejí s využíváním mokřadní krajiny člověkem. Jen málokterý jiný ptačí druh by totiž lépe ilustroval „lesk a bídu“ našich rybníků v uplynulých sto letech.

Něco z ekologie

Potápka černokrká je středně velkým druhem potápky, s nímž se můžeme setkat hned na čtyřech kontinentech. V palearktické části areálu (Evropa a střední Asie) žije nominátní poddruh P. n. nigricollis. K tomuto poddruhu je řazena i izolovaná populace hnízdící v severovýchodní Číně a Koreji. V Africe jižně od Sahary lokálně hnízdí poddruh gurneyi. Poddruh californicus početně osidluje jezera východní Kanady a severovýchodu Spojených Států.

Naše hnízdní populace je tažná, ptáci přilétají na přelomu března a dubna a hnízdiště opouštějí již v srpnu. Hnízdí koloniálně, plná snůška je tvořena třemi až pěti vejci, která inkubuje samec i samice.

Potravu tvoří především větší druhy vodních bezobratlých a jejich larvy. Konkrétně byly zjištěny larvy jepic a vážek, vodní ploštice, dospělci i larvy potápníků, pakomárů, měkkýši a korýši. Ryby konzumuje pouze výjimečně, především v zimě. Potravu získává nejen při potápění, ale častěji než jiné druhy potápek ji sbírá i přímo z vodní hladiny (tzv. surface feeding). Při lovu potravy se na rozdíl od kachen řídí zrakem, a proto obsazuje rybníky s čistou vodou, porosty vodních rostlin a vysokou početností vodních bezobratlých. Takové rybníky sice vyhovují dospělým potápkám, ale aby došlo k jejich zahnízdění, musí biotop splňovat ještě několik důležitých podmínek. Především se jedná o vhodné porosty litorálních rostlin (tzv. měkký litorál – zejména zblochan či orobinec) na mělké vodě a přítomnost kolonie racka chechtavého. Právě na okrajích jeho kolonií, které využívají jako „ochranný deštník“, si potápka s oblibou staví svá hnízda (hnízdění mimo

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie

O autorovi

Jaroslav Cepák

Mgr. Jaroslav Cepák, Ph.D., (*1972) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Kroužkovací stanici Národního muzea se v současnosti zabývá především výzkumem ptačí migrace. Dlouhodobě se věnuje i ekologii vodních ptáků a možnostem jejich ochrany.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné