Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Sobi se vyhýbají drátům vysokého napětí kvůli ultrafialovému záření

 |  3. 12. 2015
 |  Vesmír 94, 666, 2015/12

Vnímání ultrafialového záření je rozšířeno mezi ptáky, některými plazy, hmyzem a různými dalšími bezobratlými, ale mezi savci je vzácné. Hlodavci jsou známí tím, že jeden z dvou typů čípků, buněk v sítnici zodpovědných za vnímání barev, mají posunutý do UV spektra a také jejich moč a trus odráží ultrafialové světlo. Ultrafialové záření vnímají také někteří vačnatci a nedávno bylo popsáno vnímání UV světla rovněž u kaloňů, ovšem bez specializovaného druhu čípků. Ostatní savci vnímají barvy na omezeném spektru od cca 400 do 700 nm vlnové délky. Opakovaně se ale popisuje, že sobi se během svých pravidelných migrací vyhýbají drátům vysokého napětí, a to i po několika dekádách od jejich výstavby. Podle článku, který byl nedávno publikovaný v časopise Conservation Biology, to je kvůli ultrafialovému světlu. Dráty vysokého napětí vyzařují UV světlo v pásmu 200–400 nm ve formě podélné stabilní korony i nepravidelných záblesků na izolátorech. Lidské oko toto světlo nevnímá mimo jiné proto, že UV záření pohlcuje naše rohovka. Měření světelné propustnosti rohovky sobů ovšem ukázalo, že propouští světlo od asi 320 nm výše. Elektroretinografická měření z jejich sítnice navíc zaznamenala odpovědi na světlo o vlnové délce 330 nm. Za odpovědi sítnice na takové ultrafialové světlo při jeho slabé intenzitě jsou nejspíš zodpovědné tyčinky. Při vyšší intenzitě světla zřejmě jde o sekundární odpověď čípků, které primárně odpovídají na modré světlo.

Světelné spektrum vyšších zeměpisných šířek je relativně bohaté na ultrafialové světlo díky rozptylu ze slunce nízko nad obzorem. Během polární noci, kdy slunce nevystupuje nad obzor, je veškeré dostupné světlo rozptýlené, s převahou UV spektra. Sněhová pokrývka odráží až 80 % ultrafialového světla, na rozdíl od lišejníků a srsti vlků a polárních lišek. Vnímání ultrafialového světla je pro soby zřejmě výhodné při hledání potravy i při úniku před predátory. Naproti tomu dráty vysokého napětí sobi nejspíš vnímají jako podezřelé čáry blikajícího světla nad krajinou a náhodný charakter záblesků asi zabraňuje i adaptaci. Při budoucí výstavbě by bylo vhodné počítat s tím, že vedení vysokého napětí představuje migrační bariéru a místa vzniku záblesků zakrývat. Protože sobi nejspíš vidí něco, co my lidi ne. (doi: 10.1111/cobi.12262)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Kamil Vlček

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné