Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Učebnice od pilného pozorovatele

R. M. M. Crawf ord : Tundra-Taiga Biology. Human, plant and animal survival in the ArcticOxford University Press, Oxford 2014, 288 stran, ISBN 978-0199559411.
 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 588, 2015/10
 |  Seriál: Polárníkova knihovnička, 6. díl (Předchozí)

Polárník četl nedávno pěknou radu pro výzkumníky v Arktidě: během přestávky na oběd dělejte přírodovědná pozorování. Samozřejmě přírodovědná pozorování nejsou věda, proto je jim vymezeno ve vědeckém životě takové nedůstojné místo. Mladí vědci, nezoufejte však, budete-li během svačinek a obědů při vaší terénní práci poctivě pozorovat přírodu, budete jí třeba na stará kolena rozumět trochu více, než kdybyste se zabývali pouze vědou.

Na začátku devadesátých let jsem dělala pokus se zaplavováním semenáčků kopřivy dvoudomé a lesknice rákosovité, abych lépe porozuměla jejich dynamice v nivě řeky Lužnice. I když kopřiva rostla v nivě jen na sušších místech, zaplavení v délce několika týdnů ji nezahubilo, stejně jako mokřadní lesknici. Naštěstí jsem pokus nevyhodila a pozorovala rostliny i po skončení záplavy. A rozdíl byl na světě. Zatímco lesknice rostla vesele dál, kopřiva začala rychle odumírat. Pátrání v literatuře mě přivedlo k pracím od R. M. M. Crawforda, dnes emeritního profesora rostlinné fyziologie na Univerzitě St. Andrews ve Skotsku, o postresové reakci na zaplavení. To bylo téma, které autor recenzované knihy studoval napřed ve skotských mokřadech a později v Arktidě. Vlastně celý profesní život se věrně věnoval vlivu nedostatku kyslíku na rostliny, ale jako dobrý pozorovatel napsal také několik zajímavých knih o životě rostlin v extrémním prostředí. Ta, kterou se zde zabýváme, je zatím poslední a nevěnuje se jen rostlinám, ale i člověku a dalším živočichům.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jitka Klimešová

Prof. RNDr. Jitka Klimešová, CSc., (*1963) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. V Botanickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Třeboni se zabývá populační biologií, funkční morfologií a ekologií rostlin. Příležitostně přednáší na Přírodovědecké fakultě JU a UK.
Klimešová Jitka

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....