Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Učebnice od pilného pozorovatele

R. M. M. Crawf ord : Tundra-Taiga Biology. Human, plant and animal survival in the ArcticOxford University Press, Oxford 2014, 288 stran, ISBN 978-0199559411.
 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 588, 2015/10
 |  Seriál: Polárníkova knihovnička, 6. díl (Předchozí)

Polárník četl nedávno pěknou radu pro výzkumníky v Arktidě: během přestávky na oběd dělejte přírodovědná pozorování. Samozřejmě přírodovědná pozorování nejsou věda, proto je jim vymezeno ve vědeckém životě takové nedůstojné místo. Mladí vědci, nezoufejte však, budete-li během svačinek a obědů při vaší terénní práci poctivě pozorovat přírodu, budete jí třeba na stará kolena rozumět trochu více, než kdybyste se zabývali pouze vědou.

Na začátku devadesátých let jsem dělala pokus se zaplavováním semenáčků kopřivy dvoudomé a lesknice rákosovité, abych lépe porozuměla jejich dynamice v nivě řeky Lužnice. I když kopřiva rostla v nivě jen na sušších místech, zaplavení v délce několika týdnů ji nezahubilo, stejně jako mokřadní lesknici. Naštěstí jsem pokus nevyhodila a pozorovala rostliny i po skončení záplavy. A rozdíl byl na světě. Zatímco lesknice rostla vesele dál, kopřiva začala rychle odumírat. Pátrání v literatuře mě přivedlo k pracím od R. M. M. Crawforda, dnes emeritního profesora rostlinné fyziologie na Univerzitě St. Andrews ve Skotsku, o postresové reakci na zaplavení. To bylo téma, které autor recenzované knihy studoval napřed ve skotských mokřadech a později v Arktidě. Vlastně celý profesní život se věrně věnoval vlivu nedostatku kyslíku na rostliny, ale jako dobrý pozorovatel napsal také několik zajímavých knih o životě rostlin v extrémním prostředí. Ta, kterou se zde zabýváme, je zatím poslední a nevěnuje se jen rostlinám, ale i člověku a dalším živočichům.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jitka Klimešová

Prof. RNDr. Jitka Klimešová, CSc., (*1963) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. V Botanickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Třeboni se zabývá populační biologií, funkční morfologií a ekologií rostlin. Příležitostně přednáší na Přírodovědecké fakultě JU a UK.
Klimešová Jitka

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...