Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Učebnice od pilného pozorovatele

R. M. M. Crawf ord : Tundra-Taiga Biology. Human, plant and animal survival in the ArcticOxford University Press, Oxford 2014, 288 stran, ISBN 978-0199559411.
 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 588, 2015/10
 |  Seriál: Polárníkova knihovnička, 6. díl (Předchozí)

Polárník četl nedávno pěknou radu pro výzkumníky v Arktidě: během přestávky na oběd dělejte přírodovědná pozorování. Samozřejmě přírodovědná pozorování nejsou věda, proto je jim vymezeno ve vědeckém životě takové nedůstojné místo. Mladí vědci, nezoufejte však, budete-li během svačinek a obědů při vaší terénní práci poctivě pozorovat přírodu, budete jí třeba na stará kolena rozumět trochu více, než kdybyste se zabývali pouze vědou.

Na začátku devadesátých let jsem dělala pokus se zaplavováním semenáčků kopřivy dvoudomé a lesknice rákosovité, abych lépe porozuměla jejich dynamice v nivě řeky Lužnice. I když kopřiva rostla v nivě jen na sušších místech, zaplavení v délce několika týdnů ji nezahubilo, stejně jako mokřadní lesknici. Naštěstí jsem pokus nevyhodila a pozorovala rostliny i po skončení záplavy. A rozdíl byl na světě. Zatímco lesknice rostla vesele dál, kopřiva začala rychle odumírat. Pátrání v literatuře mě přivedlo k pracím od R. M. M. Crawforda, dnes emeritního profesora rostlinné fyziologie na Univerzitě St. Andrews ve Skotsku, o postresové reakci na zaplavení. To bylo téma, které autor recenzované knihy studoval napřed ve skotských mokřadech a později v Arktidě. Vlastně celý profesní život se věrně věnoval vlivu nedostatku kyslíku na rostliny, ale jako dobrý pozorovatel napsal také několik zajímavých knih o životě rostlin v extrémním prostředí. Ta, kterou se zde zabýváme, je zatím poslední a nevěnuje se jen rostlinám, ale i člověku a dalším živočichům.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jitka Klimešová

Prof. RNDr. Jitka Klimešová, CSc., (*1963) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. V Botanickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Třeboni se zabývá populační biologií, funkční morfologií a ekologií rostlin. Příležitostně přednáší na Přírodovědecké fakultě JU a UK.
Klimešová Jitka

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...