Učebnice od pilného pozorovatele

Na začátku devadesátých let jsem dělala pokus se zaplavováním semenáčků kopřivy dvoudomé a lesknice rákosovité, abych lépe porozuměla jejich dynamice v nivě řeky Lužnice. I když kopřiva rostla v nivě jen na sušších místech, zaplavení v délce několika týdnů ji nezahubilo, stejně jako mokřadní lesknici. Naštěstí jsem pokus nevyhodila a pozorovala rostliny i po skončení záplavy. A rozdíl byl na světě. Zatímco lesknice rostla vesele dál, kopřiva začala rychle odumírat. Pátrání v literatuře mě přivedlo k pracím od R. M. M. Crawforda, dnes emeritního profesora rostlinné fyziologie na Univerzitě St. Andrews ve Skotsku, o postresové reakci na zaplavení. To bylo téma, které autor recenzované knihy studoval napřed ve skotských mokřadech a později v Arktidě. Vlastně celý profesní život se věrně věnoval vlivu nedostatku kyslíku na rostliny, ale jako dobrý pozorovatel napsal také několik zajímavých knih o životě rostlin v extrémním prostředí. Ta, kterou se zde zabýváme, je zatím poslední a nevěnuje se jen rostlinám, ale i člověku a dalším živočichům.