Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

SPOLEČENSKÉ VĚDY • Petr Houdek

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 538, 2015/10

ANTROPOLOGIE

Stojí za společenským pokrokem spíže?

Proč v některých regionech příchod zemědělství umožnil rozkvět komplexních civilizací, zatímco jinde se se společenskou strukturou nestalo vlastně nic? Egypt s rozmachem pěstování obilí v nilském údolí vytvořil stát, jehož sofistikovanou vládu a kulturu obdivujeme dosud. Zatímco v Nové Guineji – kde se zemědělství objevilo ve stejné době – žádný státní útvar nevznikl a většina lidí žije dosud v malých, prostých osadách. Proč i v posledních staletích země, které mají nejúrodnější půdu (mnohdy kolem obratníků), hospodářsky strádají, zatímco v méně úrodných končinách (třeba v skalnaté Evropě) žijí lidé v blahobytu? Joram Mayshar s kolegy přišel s odpovědí – může za to skladovatelnost pěstovaných plodin. V úrodných subtropických a tropických zemích totiž rostou plodiny, které se dají sklízet během celého roku a navíc obsahují mnoho vody (různé ovoce, hlízy a kořenová zelenina), a proto rychle hnijí. Jednoduše zde není třeba potraviny skladovat a ani to nelze. Lidé jsou soběstační a nemají motivaci tvořit zásoby či produkovat nadbytek. A je-li nějaký nadbytek, je obvykle hned spotřebován rostoucí populací. Obilí se na druhé straně sklízí jen jednou do roka, lze ho skladovat i dlouhé období a dokáže kaloricky zabezpečit člověka po celý rok. To však může být také motivací ke krádežím, jež mohou být pro domácnost fatální. Proto vzniká potřeba koncentrace lidí do vesnic, kde následně vznikají „elity“, které dokážou zajistit ochranu. Bez ohledu na to, zda se své role ujmou násilím, nebo se zemědělci domluví a někomu ze svého středu svěří vedení, získá neproduktivní elitní třída moc a sílu danit. Zároveň jsou tyto skupiny na produktivitě poddaných závislé, a proto podporují rozvoj zvyků, zákonů či technologií, které ji zvyšují. Společnost se začne dále hierarchizovat a její členové specializovat.

Mayshar s kolegy své předpovědi potvrdili na základě dat o úrodnosti různých světových regionů a etnografického atlasu, který obsahuje údaje o 1267 světových etnicích za posledních několik staletí. V regionech, kde se daří neskladovatelným plodinám, je lidé i více pěstují, a i proto zůstává jejich společnost „nerozvinutá“. Tam, kde se více daří, a tudíž i pěstuje (a skladuje) obilí či rýže, roste

Nyní vidíte 46 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Petr Houdek

Ing. Petr Houdek, (*1981) působí na katedře ekonomie Fakulty sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem a na katedře managementu Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze. Je ředitelem Centra pro behaviorální experimenty při CEVRO VŠ. Zároveň je postgraduálním studentem na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.

Doporučujeme

Neandertálský mozek ze zkumavky

Neandertálský mozek ze zkumavky

Jaroslav Petr  |  24. 6. 2018
Vědci vypěstovali v laboratoři miniaturní shluky lidských buněk mozkové tkáně, tzv. organoidy. Ty měly DNA upravenou tak, aby napodobovala DNA...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné