Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

SPOLEČENSKÉ VĚDY • Petr Houdek

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 538, 2015/10

ANTROPOLOGIE

Stojí za společenským pokrokem spíže?

Proč v některých regionech příchod zemědělství umožnil rozkvět komplexních civilizací, zatímco jinde se se společenskou strukturou nestalo vlastně nic? Egypt s rozmachem pěstování obilí v nilském údolí vytvořil stát, jehož sofistikovanou vládu a kulturu obdivujeme dosud. Zatímco v Nové Guineji – kde se zemědělství objevilo ve stejné době – žádný státní útvar nevznikl a většina lidí žije dosud v malých, prostých osadách. Proč i v posledních staletích země, které mají nejúrodnější půdu (mnohdy kolem obratníků), hospodářsky strádají, zatímco v méně úrodných končinách (třeba v skalnaté Evropě) žijí lidé v blahobytu? Joram Mayshar s kolegy přišel s odpovědí – může za to skladovatelnost pěstovaných plodin. V úrodných subtropických a tropických zemích totiž rostou plodiny, které se dají sklízet během celého roku a navíc obsahují mnoho vody (různé ovoce, hlízy a kořenová zelenina), a proto rychle hnijí. Jednoduše zde není třeba potraviny skladovat a ani to nelze. Lidé jsou soběstační a nemají motivaci tvořit zásoby či produkovat nadbytek. A je-li nějaký nadbytek, je obvykle hned spotřebován rostoucí populací. Obilí se na druhé straně sklízí jen jednou do roka, lze ho skladovat i dlouhé období a dokáže kaloricky zabezpečit člověka po celý rok. To však může být také motivací ke krádežím, jež mohou být pro domácnost fatální. Proto vzniká potřeba koncentrace lidí do vesnic, kde následně vznikají „elity“, které dokážou zajistit ochranu. Bez ohledu na to, zda se své role ujmou násilím, nebo se zemědělci domluví a někomu ze svého středu svěří vedení, získá neproduktivní elitní třída moc a sílu danit. Zároveň jsou tyto skupiny na produktivitě poddaných závislé, a proto podporují rozvoj zvyků, zákonů či technologií, které ji zvyšují. Společnost se začne dále hierarchizovat a její členové specializovat.

Mayshar s kolegy své předpovědi potvrdili na základě dat o úrodnosti různých světových regionů a etnografického atlasu, který obsahuje údaje o 1267 světových etnicích za posledních několik staletí. V regionech, kde se daří neskladovatelným plodinám, je lidé i více pěstují, a i proto zůstává jejich společnost „nerozvinutá“. Tam, kde se více daří, a tudíž i pěstuje (a skladuje) obilí či rýže, roste

Nyní vidíte 46 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Petr Houdek

Doc. Ing. Petr Houdek, Ph.D., (*1981) je vedoucím Centra vědy a výzkumu, členem katedry managementu na Fakultě podnikohospodářské VŠE a členem Katedry marketingové komunikace a public relations Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Věnuje se terénním a laboratorním experimentům na nečestnost, podvádění a rozhodovací chyby.
Houdek Petr

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.