Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Fylogeneze ptáků

Vyřešeno?
 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 556, 2015/10

Evoluce ptáků zajímala lidi odedávna. Příbuzenské vztahy hlavních skupin ptáků byly však po desetiletí předmětem sporů a až v posledních pár letech jsme získali dobrou představu, jak ptačí fylogenetický strom opravdu vypadá. A tím také překvapivé informace o dynamice evolučního rozrůzňování a molekulární podstatě evolučních změn.

Stručná historie ptačí fylogenetiky

Ptáci jsou asi vůbec nejprozkoumanější skupinou živočichů a díky nim jsme se dozvěděli mnohé o ekologii, fyziologii i evoluci. Jejich příbuzenské vztahy byly však dlouho záhadou. Už od Linnéových dob existovalo několik klasifikačních schémat založených na ptačí morfologii, ta se však většinou shodovala jen v hrubých rysech – například v tom, že ptáci se primárně dělí na příbuzenstvo pštrosů (do něhož byly občas zařazovány i jihoamerické tinamy) a zbytek. Paralelně existovalo více ptačích „systémů“ odrážejících různé alternativní fylogenetické stromy (viz rámeček). Ornitologové se sice jakžtakž shodovali ve vymezení ptačích řádů, jenže i tady existovala spousta variací a výjimek, zvlášť u větších a rozmanitějších „řádů“, jako byli brodiví, krátkokřídlí nebo veslonozí. Hlavní problém dlouho byl, že neexistoval způsob, jak rozhodnout, který „systém“ je bližší realitě. Každý taxonom sdružoval skupiny ptáků na základě jím oblíbených znaků a neexistovala robustní standardizovaná metodologie, která by spory rozhodla.

Taková metodologie se začala prosazovat až na konci dvacátého století. V šedesátých letech vznikla kladistika, která sestavuje fylogenetické stromy na základě minimálního počtu změn stavů znaků během postupného štěpení linií. Později byla nahrazena pravděpodobnostními metodami, které přímo modelují evoluci analyzovaných znaků a hledají takový její průběh (tedy takové větvení stromu), jemuž nejlépe odpovídá rozložení stavů znaků u současných organismů (přičemž těmito stavy jsou už skoro výhradně sekvence nukleotidů v DNA). Ve fylogenetice ptáků došlo k revoluci v polovině osmdesátých let, kdy Charles Sibley a Jon Ahlquist publikovali fylogenetický strom (a systém) založený na analýzách ptačí DNA.1)

Nyní vidíte 10 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie

O autorovi

David Storch

Prof. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.
Storch David

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné