Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Fylogeneze ptáků

Vyřešeno?
 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 556, 2015/10

Evoluce ptáků zajímala lidi odedávna. Příbuzenské vztahy hlavních skupin ptáků byly však po desetiletí předmětem sporů a až v posledních pár letech jsme získali dobrou představu, jak ptačí fylogenetický strom opravdu vypadá. A tím také překvapivé informace o dynamice evolučního rozrůzňování a molekulární podstatě evolučních změn.

Stručná historie ptačí fylogenetiky

Ptáci jsou asi vůbec nejprozkoumanější skupinou živočichů a díky nim jsme se dozvěděli mnohé o ekologii, fyziologii i evoluci. Jejich příbuzenské vztahy byly však dlouho záhadou. Už od Linnéových dob existovalo několik klasifikačních schémat založených na ptačí morfologii, ta se však většinou shodovala jen v hrubých rysech – například v tom, že ptáci se primárně dělí na příbuzenstvo pštrosů (do něhož byly občas zařazovány i jihoamerické tinamy) a zbytek. Paralelně existovalo více ptačích „systémů“ odrážejících různé alternativní fylogenetické stromy (viz rámeček). Ornitologové se sice jakžtakž shodovali ve vymezení ptačích řádů, jenže i tady existovala spousta variací a výjimek, zvlášť u větších a rozmanitějších „řádů“, jako byli brodiví, krátkokřídlí nebo veslonozí. Hlavní problém dlouho byl, že neexistoval způsob, jak rozhodnout, který „systém“ je bližší realitě. Každý taxonom sdružoval skupiny ptáků na základě jím oblíbených znaků a neexistovala robustní standardizovaná metodologie, která by spory rozhodla.

Taková metodologie se začala prosazovat až na konci dvacátého století. V šedesátých letech vznikla kladistika, která sestavuje fylogenetické stromy na základě minimálního počtu změn stavů znaků během postupného štěpení linií. Později byla nahrazena pravděpodobnostními metodami, které přímo modelují evoluci analyzovaných znaků a hledají takový její průběh (tedy takové větvení stromu), jemuž nejlépe odpovídá rozložení stavů znaků u současných organismů (přičemž těmito stavy jsou už skoro výhradně sekvence nukleotidů v DNA). Ve fylogenetice ptáků došlo k revoluci v polovině osmdesátých let, kdy Charles Sibley a Jon Ahlquist publikovali fylogenetický strom (a systém) založený na analýzách ptačí DNA.1)

Nyní vidíte 10 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie

O autorovi

David Storch

Doc. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií a evoluční ekologií, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK a na Přírodovědecké fakultě JU. Je spoluorganizátorem proslulého semináře „Biologické čtvrtky ve Viničné“ a spoluautorem knih Úvod do současné ekologie, Biologie krajiny: biotopy České republiky a Jak se dělá evoluce. Je editorem časopisu Ecology Letters. Spolu s P. A. Marquetem a J. H. Brownem editoval knihu Scaling biodiversity pro Cambridge University Press. Je ředitelem Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR.
Storch David

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné