Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Bohatství národů včera a dnes

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 568, 2015/10

Otázky, proč jsou některé země bohaté a jiné chudé, proč jeden stát zažívá trvalý hospodářský růst, zatímco druhý je dlouhodobě v poklesu, či zda lze materiální blahobyt ovlivnit vhodnými politikami, zaměstnávají ekonomy přinejmenším od Adama Smithe. Jaké odpovědi na tyto otázky dává současná ekonomie?

Po druhé světové válce vznikly na Korejském poloostrově dva oddělené státy: Severní a Jižní Korea. Přestože oba tyto státy měly společnou historii a kulturu, podobné složení obyvatelstva i přibližně stejné přírodní podmínky, jejich vývoj v následujících letech byl diametrálně odlišný. Zatímco Jižní Korea zažila dynamický růst, Severní Korea se vydala cestou zvyšující se chudoby. Rozdíl v ekonomické úrovni, který mezi oběma zeměmi za půl století vznikl, názorně ilustruje snímek nočního Korejského poloostrova pořízený ze stanice ISS v roce 2014 (obr. 1): osvětlený jih výrazně kontrastuje s hlubokou tmou na severu. Co vysvětluje rozdíly v ekonomické úrovni v těchto dvou kdysi tak podobných zemích? Blíží se vývoj ostatních států spíš vývoji v Severní, nebo v Jižní Koreji?

Čtveřice faktů o hospodářském růstu

Než na tyto otázky odpovíme, podívejme se na některá data.1)

Fakt č. 1: Výrazný a trvalý hospodářský růst je záležitostí posledních přibližně 200 let (obr. 2).

Naprostou většinu své existence žilo lidstvo v chudobě. Mezi počátkem našeho letopočtu a rokem 1820 vzrostla životní úroveň v západní Evropě a USA pouze přibližně dvakrát. V následujících dvou stoletích byl však nárůst více než dvacetinásobný! Životní úroveň navíc rostla čím dál rychleji. Dobrá teorie musí být schopna odpovědět na otázku, co před 200 lety tento masivní růst nastartovalo.

Fakt č. 2: Hospodářský růst nezapočal ve všech zemích ve stejnou dobu (obr. 3).

To, že různé země začaly růst v různých okamžicích, vedlo v dlouhodobé perspektivě k tzv. „velké divergenci“, tj. k nárůstu rozdílu mezi nejbohatšími a nejchudšími zeměmi. V roce 1300 byla životní úroveň v nejbohatších zemích pětkrát vyšší než v nejchudších. V roce 1870 to bylo více než desetkrát a v roce 2010 více než stokrát. Zaměříme-li se však na vývoj v posledních padesáti letech, nepozorujeme mezi

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekonomie

O autorovi

Marek Hudík

Ing. Marek Hudík, Ph.D., (*1980) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a doktorát v oboru ekonomie získal v roce 2011 tamtéž. Působil především na Vysoké škole ekonomické v Praze a v CTS UK a AV ČR. Zabývá se teorií rozhodování, teorií her a filozofií a historií vědy. Nyní pracuje na Xi‘an Jiaotong-Liverpool University v Číně.
Hudík Marek

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné