Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Bohatství národů včera a dnes

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 568, 2015/10

Otázky, proč jsou některé země bohaté a jiné chudé, proč jeden stát zažívá trvalý hospodářský růst, zatímco druhý je dlouhodobě v poklesu, či zda lze materiální blahobyt ovlivnit vhodnými politikami, zaměstnávají ekonomy přinejmenším od Adama Smithe. Jaké odpovědi na tyto otázky dává současná ekonomie?

Po druhé světové válce vznikly na Korejském poloostrově dva oddělené státy: Severní a Jižní Korea. Přestože oba tyto státy měly společnou historii a kulturu, podobné složení obyvatelstva i přibližně stejné přírodní podmínky, jejich vývoj v následujících letech byl diametrálně odlišný. Zatímco Jižní Korea zažila dynamický růst, Severní Korea se vydala cestou zvyšující se chudoby. Rozdíl v ekonomické úrovni, který mezi oběma zeměmi za půl století vznikl, názorně ilustruje snímek nočního Korejského poloostrova pořízený ze stanice ISS v roce 2014 (obr. 1): osvětlený jih výrazně kontrastuje s hlubokou tmou na severu. Co vysvětluje rozdíly v ekonomické úrovni v těchto dvou kdysi tak podobných zemích? Blíží se vývoj ostatních států spíš vývoji v Severní, nebo v Jižní Koreji?

Čtveřice faktů o hospodářském růstu

Než na tyto otázky odpovíme, podívejme se na některá data.1)

Fakt č. 1: Výrazný a trvalý hospodářský růst je záležitostí posledních přibližně 200 let (obr. 2).

Naprostou většinu své existence žilo lidstvo v chudobě. Mezi počátkem našeho letopočtu a rokem 1820 vzrostla životní úroveň v západní Evropě a USA pouze přibližně dvakrát. V následujících dvou stoletích byl však nárůst více než dvacetinásobný! Životní úroveň navíc rostla čím dál rychleji. Dobrá teorie musí být schopna odpovědět na otázku, co před 200 lety tento masivní růst nastartovalo.

Fakt č. 2: Hospodářský růst nezapočal ve všech zemích ve stejnou dobu (obr. 3).

To, že různé země začaly růst v různých okamžicích, vedlo v dlouhodobé perspektivě k tzv. „velké divergenci“, tj. k nárůstu rozdílu mezi nejbohatšími a nejchudšími zeměmi. V roce 1300 byla životní úroveň v nejbohatších zemích pětkrát vyšší než v nejchudších. V roce 1870 to bylo více než desetkrát a v roce 2010 více než stokrát. Zaměříme-li se však na vývoj v posledních padesáti letech, nepozorujeme mezi

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekonomie

O autorovi

Marek Hudík

Doc. Ing. Marek Hudík, Ph.D., (*1980) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a doktorát v oboru ekonomie získal v roce 2011 tamtéž. Mezi lety 2016 a 2019 působil na Xi‘an Jiaotong-Liverpool University v Číně. V současnosti pracuje na Fakultě podniko‑hospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze a v Centru pro teoretická studia. Zabývá se teorií rozhodování, teorií her a institucionální ekonomií.
Hudík Marek

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.