Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Menší než velké množství: Arzenik, rtuť a oxid uhelnatý jako léky

 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 451, 2014/7

Arzenik, rtuť a oxid uhelnatý; zeptejte se kohokoliv, co se mu při těch slovech vybaví, a dočkáte se jediné odpovědi: chemické ohrožení, otrava a smrt. Tato trojice patří mezi vůbec nejznámější a nejobávanější toxické látky. Jejich smrtící účinky ve vysokých koncentracích však trochu neoprávněně zastírají to, že v malých dávkách jsou tyto látky docela neškodné a ve specifických případech nám dokonce mohou prospívat.

To, že by jedovaté látky mohly být prospěšné, není žádná novinka. Od starověku až do padesátých let 20. století byly arzenik i rtuť využívány v různých formách jako dezinfekce, chemoterapeutika i pro celkové posílení. Známý středověký lékař Paracelsus dokonce správně tvrdil, že „mezi jedem a lékem je rozdíl jen v podaném množství“. Zlom ve vnímání chemického nebezpečí nastal až v druhé polovině 20. století, kdy se ukázalo, že mnohé toxické látky se dokážou v těle hromadit a jejich toxicita se může projevit až po mnoha desítkách let, často ve formě obávané rakoviny.

Protože studovat dlouhodobé toxické účinky nízkých dávek jakékoliv nové chemické látky je nesmírně časově i finančně náročné, a přitom bylo potřeba testovat tisíce nových sloučenin, přijali odborníci na chemickou bezpečnost model lineární bezprahové závislosti toxicity na dávce (linear no threshold – LNT). Ten je založen na předpokladu, že pokud změříme toxicitu vysokých dávek nějaké látky, můžeme potom přímou úměrou odvodit i toxicitu jejích nízkých dávek. Vedlejším produktem tohoto teoretického zjednodušení bylo, že nepřipouštělo existenci žádné bezpečné dávky.

Nyní vidíte 9 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Toxikologie

O autorovi

Jaroslav Zelenka

Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., (*1980) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze, vědecké vzdělání získal na 1. LF UK u profesora Libora Vítka. V současné době pracuje ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., kde se zabývá funkcí a dysfunkcí mitochondriální DNA.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné