Věda a umění, to vše je textil

Navrhování, výroba a použití textilií souvisí úzce s rozvojem lidské společnosti. S mírnou nadsázkou platí, že lidé mají tři základní potřeby tj. jídlo, oděv a bydlení. Textilní obor zajišťuje téměř úplně potřebu odívání a ovlivňuje i bydlení od interiérových textilií přes textilie potahové a obalové až k textiliím jako součástem architektonických prvků. Všude v těchto aplikacích hraje významnou roli také estetika, móda a vzhled. Kromě běžných mechanicko-fyzikálních vlastností se u textilií projevují vlastnosti související se speciálními uživatelskými charakteristikami, jako jsou omak, komfort, vzhled a trvanlivost v procesu užívání.

Z materiálového hlediska jsou textilie komplexní hierarchické struktury s řadou unikátních vlastností. Příkladem je snadnost tvarování a formování, relativně snadná recyklace nebo likvidace, viskoelastický charakter odezev na deformace, jednoduché spojování a rozebírání i možnosti změn vlastností v širokých mezích pouhou změnou geometrie vláken, struktury přízí a konstrukce textilií.Textilní produkty se již běžně užívají nejen pro účely odívání, ochrany osob vůči externím vlivům a umělecké aplikace, ale také pro technické aplikace mimo tradiční textilní obor. Výrobky tvořené alespoň částečně textilními strukturami jsou běžně důležitou součástí tradičních vlákenných kompozit a hybridních vícevrstvých struktur jako jsou např. membrány pro architekturu a stavebnictví. Výrazné uplatnění mají textilní struktury v automobilech, lodích a letadlech. Odhaduje se, že v každém osobním automobilu je v současnosti více než 20 kg textilií. Existují speciální struktury vhodné jako agrotextilie a geotextilie. V medicíně a komplexní péči o zdraví se využívá řady tzv. medicínských textilií. Velmi zajímavou oblastí jsou textilie vhodné pro tvorbu speciálních čidel, elektricky vodivých drah, pro ohmický ohřev a pro ochranu proti elektrosmogu. Výsledkem je, že v současnosti se v rozvinutých zemích pohybuje roční spotřeba textilií kolem 25–30 kg na člověka.