Proč si lidoopi staví hnízda?

Jedním z nápadných behaviorálních znaků, jímž se velcí lidoopi odlišují od všech ostatních primátů, je pravidelná stavba hnízd k přespání. Zatímco každý orangutan nebo šimpanz si předtím, než ulehne ke spánku, postaví v koruně stromu alespoň jednoduché hnízdo, gibbona, pokud je nám známo, nikdy nic podobného nenapadne. V hnízdech, která si velcí lidoopi staví, lze snadno spatřovat určitý předstupeň lidských obydlí, byť skutečnou lidskou analogií (či homologií) lidoopího hnízda není dům, ale postel. Lidská obydlí (ale i postele) se od těch lidoopích liší v mnohém, především však v tom, že svému účelu slouží obvykle po víc než jednu noc. Z jakých důvodů si velcí lidoopi hnízda staví, zůstávalo dlouho nejasné.

Fiona Stewart, studentka biologické antropologie na univerzitě v Cambridge, účastnící se výzkumu šimpanzů v oblasti Fongoli v Senegalu, se rozhodla zjistit, jaké výhody poskytuje místním šimpanzům spaní v hnízdech. Prokázala přitom pozoruhodnou houževnatost. Po několik nocí přespávala venku buď na zemi, nebo stromech, v opuštěných šimpanzích hnízdech, nebo v hnízdech, která si, po vzoru těch šimpanzích, sama postavila. V noci průběžně měřila teplotu v hnízdě a v jeho okolí a zaznamenávala si každé své probuzení a jeho příčiny. Ráno si pomocí zrcátka počítala hmyzí kousance na těle.

Data, která takto nashromáždila, ukazují, že spaní v hnízdě poskytuje řadu výhod. Do korun stromů doléhá méně zvuků a spánek je tak méně přerušovaný než při spaní na zemi. V hnízdě se lépe drží teplo. Je zde také méně obtížného hmyzu. Bylo zjištěno, že orangutani si staví hnízda přednostně na stromech, jejichž listy odpuzují komáry. Empiricky testovat, jakou roli hrají stromová hnízda při ochraně před predátory, je problém i pro ty nejmotivovanější výzkumníky. Šimpanzi ve Fongoli spí v hnízdech i přesto, že se zde nevyskytují levharti a hyeny. Gorily si staví hnízda, přestože spí na zemi. Zdá se tedy, že hlavním důvodem ke stavbě hnízd je zajištění kvalitnějšího spánku. (Stewart F. A., American Journal of Physical Anthropology 146, 313–318, 2011)