MOCAK Museum of contemporary art Kraków

Ačkoli je západohaličský Krakov jedním z nejlépe dochovaných historických měst Polska, moderní architektuře se rozhodně nebrání. Většina nových projektů však vychází z místní tradice cihlové architektury a budovy novodobého architektonického jazyka tak jednotně zdobí cihlové režné zdivo. Možná k tomu přispívá také fakt, že bývalé královské město má svého městského architekta.

Kromě historických památek, jako je královský hrad Wawel či goticko-renesanční budovy Jagellonské univerzity, se v Krakově nacházelo velké množství továren. V blízkosti historické metropole navíc v padesátých letech vyrostlo samostatné město Nowa Huta, poskytující bydlení dělníkům z hutí tehdy pojmenovaných po Vladimiru Iljiči Leninovi; dnes funguje Nowa Huta jako aglomerace a alternativní kulturní centrum velkého Krakova. Další továrnu, tu na smaltové zboží Oskara Schindlera, proslavil hollywoodský velkofilm Schindlerův seznam. Právě z výrobních hal v části tohoto areálu, v jehož administrativních budovách je nyní pro změnu turistům připomínán osud Krakova a jeho židovských obyvatel za nacistické okupace, vzniklo v roce 2010 kvalitní konverzí podle vítězného projektu italského architekta Claudia Nardiho Museum of Contemporary Art Kraków (MOCAK). Architekt Nardi se v Krakově představil už o dva roky dříve, kdy se svým návrhem vyhrál soutěž na novou budovu radnice. Zdá se, že jeho designově vytříbené stavby, jež však postrádají návaznost na místní architektonickou tradici, polskému publiku konvenují. Přinášejí totiž něco nového, neokoukaného a „necihlového“.

Návštěvník tak v nepříliš atraktivní části městské čtvrti Podgórze nalezne architektonický šperk. Nejdřív jej přivítá jen strohý betonový panel, jakási do ulice předsunutá zeď nesoucí pouze název instituce. Hlavní objekt s výstavními prostory o rozloze téměř 4000 metrů čtverečních se nachází hlouběji v areálu bývalé továrny. Architekt nenechal prostý industriální charakter budov zaniknout a jejich cihlové zdivo obehnal pláštěm ze skla. Tak vytvořil snovou fasádu plnou odlesků, stínů a melancholického mihotání. Střechy Nardi stylizoval do tvaru tovární shedy (pilové střechy), a tím zdůraznil siluetu bývalých průmyslových hal. Tento signifikantní tvar navíc instituce použila jako své logo.