Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

MOCAK Museum of contemporary art Kraków

 |  7. 5. 2014
 |  Vesmír 93, 314, 2014/5

Ačkoli je západohaličský Krakov jedním z nejlépe dochovaných historických měst Polska, moderní architektuře se rozhodně nebrání. Většina nových projektů však vychází z místní tradice cihlové architektury a budovy novodobého architektonického jazyka tak jednotně zdobí cihlové režné zdivo. Možná k tomu přispívá také fakt, že bývalé královské město má svého městského architekta.

Kromě historických památek, jako je královský hrad Wawel či goticko-renesanční budovy Jagellonské univerzity, se v Krakově nacházelo velké množství továren. V blízkosti historické metropole navíc v padesátých letech vyrostlo samostatné město Nowa Huta, poskytující bydlení dělníkům z hutí tehdy pojmenovaných po Vladimiru Iljiči Leninovi; dnes funguje Nowa Huta jako aglomerace a alternativní kulturní centrum velkého Krakova. Další továrnu, tu na smaltové zboží Oskara Schindlera, proslavil hollywoodský velkofilm Schindlerův seznam. Právě z výrobních hal v části tohoto areálu, v jehož administrativních budovách je nyní pro změnu turistům připomínán osud Krakova a jeho židovských obyvatel za nacistické okupace, vzniklo v roce 2010 kvalitní konverzí podle vítězného projektu italského architekta Claudia Nardiho Museum of Contemporary Art Kraków (MOCAK). Architekt Nardi se v Krakově představil už o dva roky dříve, kdy se svým návrhem vyhrál soutěž na novou budovu radnice. Zdá se, že jeho designově vytříbené stavby, jež však postrádají návaznost na místní architektonickou tradici, polskému publiku konvenují. Přinášejí totiž něco nového, neokoukaného a „necihlového“.

Návštěvník tak v nepříliš atraktivní části městské čtvrti Podgórze nalezne architektonický šperk. Nejdřív jej přivítá jen strohý betonový panel, jakási do ulice předsunutá zeď nesoucí pouze název instituce. Hlavní objekt s výstavními prostory o rozloze téměř 4000 metrů čtverečních se nachází hlouběji v areálu bývalé továrny. Architekt nenechal prostý industriální charakter budov zaniknout a jejich cihlové zdivo obehnal pláštěm ze skla. Tak vytvořil snovou fasádu plnou odlesků, stínů a melancholického mihotání. Střechy Nardi stylizoval do tvaru tovární shedy (pilové střechy), a tím zdůraznil siluetu bývalých průmyslových hal. Tento signifikantní tvar navíc instituce použila jako své logo.

Nyní vidíte 63 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorech

Jakub Potůček

Vendula Jurášová

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné