K čemu je dobré svinutí se?

Volvace neboli svinutí se do kuličky je schopnost známá u řady zvířat navzájem nepříbuzných. Volvují například suchozemští stejnonožci (svinky), mnohonožky (svinule a velesvinule), roztoči (pancířníci), hmyz (zlatěnky), ale i savci (pásovci, ježci). K čemu tuto schopnost mají? Volvace je zcela jistě chrání před predátory – svinuté zvíře trochu připomíná želvu, která se zatáhne do krunýře a kterou nemá predátor zač uchopit. Většina těchto zvířat volvací reaguje právě na vyrušení.

Může však volvace sloužit i něčemu jinému? Američané Jacob Smigel a Allen Gibbs se rozhodli otestovat, zda svinkám volvace pomáhá hospodařit s vodou. Svinky jsou suchozemští korýši, kteří mají pro vodu poměrně lehce propustnou kutikulu. Hřbetní strana je opatřena silným vápenitým pancířem, spodní strana je však tenká a jsou na ní různé výběžky (nohy a pleopody, pomocí nichž stejnonožci dýchají), jejichž povrch je relativně velký. Svinky se přes den schovávají ve vlhkých úkrytech, v noci, kdy je vzdušná vlhkost vyšší, běhají venku a shánějí potravu. Z předchozích experimentů víme, že svinky při vysokých teplotách a nízké vzdušné vlhkosti spontánně volvují. Daří se jim tak snižovat odpar?

Výzkumníci tento předpoklad testovali jednak pomocí měření množství odpařené vody v průtokovém respirometru, jednak pomocí úbytku hmotnosti během pobytu v komůrkách se známou vlhkostí vzduchu. Při obou metodách svinky umísťovali jednotlivě do přístroje či komůrky na poměrně krátký čas (30 minut v respirometru, tři hodiny v komůrkách), bylo však nutné zajistit, aby celou dobu zůstaly svinky svinuté či rozbalené. Svinkám se přitom svinovat nechtělo, respektive vydržely svinuté po vyrušení jen několik minut. Aby jim zabránili v rozbalení, rozhodli se je svazovat dentální nití. (Do kozelce na chvilku svazovali kvůli kontrole i posléze rozbalené svinky.) Výsledky potvrdily očekávání, svinuté (respektive sbalené) svinky vypařovaly mnohem méně vody než svinky rozbalené. Až příště budete mít ukrutnou žízeň, zkuste se stočit do klubíčka. Nebo se napít… (Smigel J. T. & Gibbs A. G., Journal of Insect Science 8, 1–9, 2008, doi: 10.1673/031.008.4401)