Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Extrémní cena za sex

 |  7. 5. 2014
 |  Vesmír 93, 306, 2014/5

Tu neplatí vilní pánové povolným slečnám. Tu si vybírá zubatá u samců kanadských slunéček dvojtečných. Ačkoli se rozmnožování tohoto druhu slunéčka věnovalo již několik studií, nebylo zatím změřeno, jak se páření projeví na schopnosti získat další partnerku, schopnosti další partnerku oplodnit, na úbytku hmotnosti, poklesu imunity nebo dokonce zkrácení života. A projevit by se mělo, protože jedno páření trvá u slunéček několik hodin a přenesené sperma může činit 4 % tělesné hmotnosti samce (0,2 % u kance). Samci slunéček tak samičkám předávají i významný balíček živin ve formě obalu spermatoforu.

Vliv na dobu dožití byl extrémní – střední doba dožití (medián) u nespářených samců byla přes 7 dní, u spářených pouze 3,5 dne. Část nespářených samců žila dokonce až 45 dní, zatímco spáření samci nejvýše 7 dní. Pro pořádek je potřeba ke každé hodnotě přičíst 5 dní, což bylo stáří samečků po vylíhnutí z kukly, než šli do pokusu. I tak jsou tyto hodnoty podezřele nízké. Samci slunéčka východního v našich chovech žijí se samičkou v jedné misce měsíc i víc. A nedostatek samců u slunéček dvojtečných ve volné přírodě existuje, ale není nijak katastrofální. V jedné studii v Británii bylo možno kdykoli na jaře potkat 20 % jedinců slunéček dvojtečných při kopulaci, což by při tak velké úmrtnosti jako v popisované kanadské studii nebylo možné.

Na délku dožití neměla vliv skutečnost, zda samec při páření opravdu předal spermatofor, anebo ne. I ti, co se flákali (15 z 55), žili výrazně krátce. V následujícím pokusu sperma předalo 9 samců z 16, ale jen jeden byl schopen předat i druhý spermatofor další samičce. Každému samečkovi po páření dali nažrat, ale odměřovali jim, kolik toho spořádají. Ti, co předali spermatofor, sežrali v následujících 24 hodinách o 65 % potravy více.

Samci by si tedy měli vybírat, se kterou samičkou se zapletou, ale ve skutečnosti obvykle pozorujeme, že se samci různých slunéček snaží spářit, kdykoli to jde, a drahoty dělá samička (Vesmír 88, 249, 2009/4). Mimochodem celou tu studii spáchala děvčata – evoluční bioložka Jennifer C. Perry z Ježíšovy koleje v Oxfordu a psycholožka Crystal T. Tse z Waterloo v Kanadě. (PLoS ONE 8(12): e81934)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...