Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Extrémní cena za sex

 |  7. 5. 2014
 |  Vesmír 93, 306, 2014/5

Tu neplatí vilní pánové povolným slečnám. Tu si vybírá zubatá u samců kanadských slunéček dvojtečných. Ačkoli se rozmnožování tohoto druhu slunéčka věnovalo již několik studií, nebylo zatím změřeno, jak se páření projeví na schopnosti získat další partnerku, schopnosti další partnerku oplodnit, na úbytku hmotnosti, poklesu imunity nebo dokonce zkrácení života. A projevit by se mělo, protože jedno páření trvá u slunéček několik hodin a přenesené sperma může činit 4 % tělesné hmotnosti samce (0,2 % u kance). Samci slunéček tak samičkám předávají i významný balíček živin ve formě obalu spermatoforu.

Vliv na dobu dožití byl extrémní – střední doba dožití (medián) u nespářených samců byla přes 7 dní, u spářených pouze 3,5 dne. Část nespářených samců žila dokonce až 45 dní, zatímco spáření samci nejvýše 7 dní. Pro pořádek je potřeba ke každé hodnotě přičíst 5 dní, což bylo stáří samečků po vylíhnutí z kukly, než šli do pokusu. I tak jsou tyto hodnoty podezřele nízké. Samci slunéčka východního v našich chovech žijí se samičkou v jedné misce měsíc i víc. A nedostatek samců u slunéček dvojtečných ve volné přírodě existuje, ale není nijak katastrofální. V jedné studii v Británii bylo možno kdykoli na jaře potkat 20 % jedinců slunéček dvojtečných při kopulaci, což by při tak velké úmrtnosti jako v popisované kanadské studii nebylo možné.

Na délku dožití neměla vliv skutečnost, zda samec při páření opravdu předal spermatofor, anebo ne. I ti, co se flákali (15 z 55), žili výrazně krátce. V následujícím pokusu sperma předalo 9 samců z 16, ale jen jeden byl schopen předat i druhý spermatofor další samičce. Každému samečkovi po páření dali nažrat, ale odměřovali jim, kolik toho spořádají. Ti, co předali spermatofor, sežrali v následujících 24 hodinách o 65 % potravy více.

Samci by si tedy měli vybírat, se kterou samičkou se zapletou, ale ve skutečnosti obvykle pozorujeme, že se samci různých slunéček snaží spářit, kdykoli to jde, a drahoty dělá samička (Vesmír 88, 249, 2009/4). Mimochodem celou tu studii spáchala děvčata – evoluční bioložka Jennifer C. Perry z Ježíšovy koleje v Oxfordu a psycholožka Crystal T. Tse z Waterloo v Kanadě. (PLoS ONE 8(12): e81934)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...