Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Extrémní cena za sex

 |  7. 5. 2014
 |  Vesmír 93, 306, 2014/5

Tu neplatí vilní pánové povolným slečnám. Tu si vybírá zubatá u samců kanadských slunéček dvojtečných. Ačkoli se rozmnožování tohoto druhu slunéčka věnovalo již několik studií, nebylo zatím změřeno, jak se páření projeví na schopnosti získat další partnerku, schopnosti další partnerku oplodnit, na úbytku hmotnosti, poklesu imunity nebo dokonce zkrácení života. A projevit by se mělo, protože jedno páření trvá u slunéček několik hodin a přenesené sperma může činit 4 % tělesné hmotnosti samce (0,2 % u kance). Samci slunéček tak samičkám předávají i významný balíček živin ve formě obalu spermatoforu.

Vliv na dobu dožití byl extrémní – střední doba dožití (medián) u nespářených samců byla přes 7 dní, u spářených pouze 3,5 dne. Část nespářených samců žila dokonce až 45 dní, zatímco spáření samci nejvýše 7 dní. Pro pořádek je potřeba ke každé hodnotě přičíst 5 dní, což bylo stáří samečků po vylíhnutí z kukly, než šli do pokusu. I tak jsou tyto hodnoty podezřele nízké. Samci slunéčka východního v našich chovech žijí se samičkou v jedné misce měsíc i víc. A nedostatek samců u slunéček dvojtečných ve volné přírodě existuje, ale není nijak katastrofální. V jedné studii v Británii bylo možno kdykoli na jaře potkat 20 % jedinců slunéček dvojtečných při kopulaci, což by při tak velké úmrtnosti jako v popisované kanadské studii nebylo možné.

Na délku dožití neměla vliv skutečnost, zda samec při páření opravdu předal spermatofor, anebo ne. I ti, co se flákali (15 z 55), žili výrazně krátce. V následujícím pokusu sperma předalo 9 samců z 16, ale jen jeden byl schopen předat i druhý spermatofor další samičce. Každému samečkovi po páření dali nažrat, ale odměřovali jim, kolik toho spořádají. Ti, co předali spermatofor, sežrali v následujících 24 hodinách o 65 % potravy více.

Samci by si tedy měli vybírat, se kterou samičkou se zapletou, ale ve skutečnosti obvykle pozorujeme, že se samci různých slunéček snaží spářit, kdykoli to jde, a drahoty dělá samička (Vesmír 88, 249, 2009/4). Mimochodem celou tu studii spáchala děvčata – evoluční bioložka Jennifer C. Perry z Ježíšovy koleje v Oxfordu a psycholožka Crystal T. Tse z Waterloo v Kanadě. (PLoS ONE 8(12): e81934)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...