Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Extrémní cena za sex

 |  7. 5. 2014
 |  Vesmír 93, 306, 2014/5

Tu neplatí vilní pánové povolným slečnám. Tu si vybírá zubatá u samců kanadských slunéček dvojtečných. Ačkoli se rozmnožování tohoto druhu slunéčka věnovalo již několik studií, nebylo zatím změřeno, jak se páření projeví na schopnosti získat další partnerku, schopnosti další partnerku oplodnit, na úbytku hmotnosti, poklesu imunity nebo dokonce zkrácení života. A projevit by se mělo, protože jedno páření trvá u slunéček několik hodin a přenesené sperma může činit 4 % tělesné hmotnosti samce (0,2 % u kance). Samci slunéček tak samičkám předávají i významný balíček živin ve formě obalu spermatoforu.

Vliv na dobu dožití byl extrémní – střední doba dožití (medián) u nespářených samců byla přes 7 dní, u spářených pouze 3,5 dne. Část nespářených samců žila dokonce až 45 dní, zatímco spáření samci nejvýše 7 dní. Pro pořádek je potřeba ke každé hodnotě přičíst 5 dní, což bylo stáří samečků po vylíhnutí z kukly, než šli do pokusu. I tak jsou tyto hodnoty podezřele nízké. Samci slunéčka východního v našich chovech žijí se samičkou v jedné misce měsíc i víc. A nedostatek samců u slunéček dvojtečných ve volné přírodě existuje, ale není nijak katastrofální. V jedné studii v Británii bylo možno kdykoli na jaře potkat 20 % jedinců slunéček dvojtečných při kopulaci, což by při tak velké úmrtnosti jako v popisované kanadské studii nebylo možné.

Na délku dožití neměla vliv skutečnost, zda samec při páření opravdu předal spermatofor, anebo ne. I ti, co se flákali (15 z 55), žili výrazně krátce. V následujícím pokusu sperma předalo 9 samců z 16, ale jen jeden byl schopen předat i druhý spermatofor další samičce. Každému samečkovi po páření dali nažrat, ale odměřovali jim, kolik toho spořádají. Ti, co předali spermatofor, sežrali v následujících 24 hodinách o 65 % potravy více.

Samci by si tedy měli vybírat, se kterou samičkou se zapletou, ale ve skutečnosti obvykle pozorujeme, že se samci různých slunéček snaží spářit, kdykoli to jde, a drahoty dělá samička (Vesmír 88, 249, 2009/4). Mimochodem celou tu studii spáchala děvčata – evoluční bioložka Jennifer C. Perry z Ježíšovy koleje v Oxfordu a psycholožka Crystal T. Tse z Waterloo v Kanadě. (PLoS ONE 8(12): e81934)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...
Potíže s hrochy

Potíže s hrochy uzamčeno

Pavel Hošek  |  1. 6. 2020
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné