Věda již neexistuje, existují pouze vědy

Mnozí ještě pamatujeme bezmeznou důvěru našich babiček k novinám či k televizi. „Musí to být pravda, když to psali v novinách, říkali v rozhlase či televizi“. Při četbě knih Bena Goldacra Bad Science a Bad Pharma jsem si tuto důvěru mnohokrát vybavil.⁴⁾ Problém není se zjevnými a jednoduchými podvody. Velmi dobře chápu Goldacrovo rozčilení, když podvodníci používají nejrůznější „ikony vědy“,⁵⁾ aby se vědou zaštítili. Chápu také Goldacrovo obvinění žurnalistů, že — ať už z nedostatku času nebo z lenosti či ignorance — se problémům nevěnují hlouběji.

Situace se zkomplikuje, když dva respektovaní vědci jednoho oboru budou mít protichůdný názor na stejnou otázku. Nemělo by nás to vyvádět z míry a není nutno obviňovat jednoho z nich nebo oba ze špatných úmyslů (jak se kdysi stalo např. dánskému statistikovi B. Lomborgovi). Nepříjemné to je pro všechny, kdo od vědy očekávají jednoduché a definitivní odpovědi na složité otázky. Před více než 60 lety John Steinbeck napsal:

„Starý Sam Hamilton to předvídal. Říkal, že doba univerzálních filozofů minula. Objem poznání tak narostl, že je jeden člověk nestačí obsáhnout. Sam předvídal dobu, kdy bude jednotlivec znát jenom jeden malý zlomek, ale ten bude znát důkladně.“

„Třeba o tolik narostlo poznání, a třeba se taky o tolik zmenšili lidé,“ řekl Lee. „Od toho, jak pořád klečí, aby viděli atomy, scvrkla se jim třeba na atom i duše. Třeba je takový odborník jenom zbabělec, který se bojí vyhlédnout ze své klícky. A představte si, oč každý odborník přichází – o celý svět za svou ohrádkou.“

Na východ od ráje, Odeon, Praha 1984, s. 552