Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

SPOLEČENSKÉ VĚDY • Petr Houdek

 |  10. 4. 2014
 |  Vesmír 93, 243, 2014/4

PEDAGOGIKA

Sportování vede k vyšší mzdě

Sport zlepšuje fyzickou kondici i sociální schopnosti a prohlubuje síť známých, je-li provozován hromadně či v týmech. Sportovci musejí být cílevědomí, otrlí a schopní překonávat obtíže. Proto by asi nepřekvapilo, že zaměstnanci, kteří se v minulosti věnovali či aktuálně intenzivně věnují nějakému sportu, by měli brát i vyšší mzdy. Na druhou stranu však sportu musí obětovat mnoho času a hrozí jim i vyšší riziko zranění. Navíc do kauzálního vysvětlení sportovec = vyšší plat vstupuje i vliv zdravotního stavu či životního stylu. Sportuje-li někdo, je to (do jisté míry) demonstrace, že je zdravý, takže jeho vyšší mzda může být odvozena od jeho zdravotního stavu a nikoliv aktivit. Dopad sportu na výdělek proto není přímočarý.

M. Lechner a N. Sari využili kanadské národní šetření o zdraví populace, které vedle socio-ekonomických charakteristik dlouhodobě a poměrně detailně zjišťuje zdravotní stav, ale i sportovní návyky a obecně fyzickou aktivitu Kanaďanů. Vedení (mladých) dospělých k intenzivnímu sportu a fyzické aktivitě se ukázalo být velmi dobrou strategií, aby dosáhli během 8 až 12 let o 10 až 20 % vyšší mzdy (platí skutečně jen u „intenzivnějšího“ sportu či aktivit, tj. při denním výdeji energie nad 1,5 kcal na kilogram váhy, což zhruba odpovídá alespoň 30 minutám aerobního cvičení 5 dní v týdnu). Efekt sportování na mzdu je v tomto ohledu srovnatelný zhruba s jedním až dvěma roky vzdělání navíc.

University of St. Gallen Discussion Paper 2, 2014

PSYCHOLOGIE

Užitečnost dobré pomluvy

Klepy jsou důležitým zdrojem informací, máme-li totiž s někým jednat, jak jinak se dozvědět o jeho charakteru než z úst lidí, kteří ho znají? M. Feinberg, R. Willer a M. Schultz se jali ověřit, nakolik jsou pomluvy účinným mazivem vzájemné spolupráce (nebo naopak pískem v jejím soukolí) na příkladu hry na veřejné blaho. Čtveřice subjektů se v ní rozhoduje, kolik z vlastních peněz svěří do společného fondu. Mohou dát vše i nic. Nashromážděné peníze se multiplikují a nato rozdělí mezi všechny hráče rovným dílem (tj. bez ohledu na jejich příspěvek). Racionálně-sobecké řešení je nedat nic, společensky-optimální je dát vše, jelikož pak je výnos ze hry nejvyšší. Je-li hra hrána po více kol, kooperace se obvykle zhroutí. Některé subjekty totiž nepřispívají, ostatní nechtějí nést kříž altruismu sami a přestanou dávat také. Co s tím? Pomluvy a vyřazování ze hry!

Hra byla totiž modifikována tak, aby bylo možné vyslat hráčům v dalších kolech zprávu, že „hráč C“ do našeho fondu ne/přispíval. V další variantě bylo dokonce možné některé hráče ostrakizovat – nemohl poté jedno kolo hrát. V těchto případech hry míra příspěvků rapidně narostla. Možnost zveřejnění „co je kdo zač“, popř. zabránění sobcům vůbec hrát, mělo jak preventivní charakter – míra příspěvků byla již v počátku vyšší, aniž by zatím na kohokoliv dopadla pomluva či vyřazení. Existoval i nápravný vliv – dal-li někdo málo, byl pomluven nebo se hlasovalo o jeho vyřazení. V následujících kolech se jeho příspěvky zvedly. Nepřekvapivě se ukázalo, že nejvíce negativních reakcí vyvolali hráči, kteří přispívali nejméně. Zároveň však nejvíce „pomluv“ a hlasování o vyřazení vycházelo od hráčů, kteří přispívali nejvíce (křivé pomluvy se moc neobjevily). Implikace výzkumu jsou omezeny strukturou hry, jelikož škodit „dobrým“ hráčům by znamenalo poškozovat i sebe, v realitě lze naopak dobře cílenou pomluvou spíše získávat. A „špatných“ kolegů se obvykle jednoduše zbavit také nejde, zejména ne nadřízených.

Psychological Sci., doi: 10.1177/0956797613510184

KRIMINALISTIKA

Levný nákup a zločinnost

Wal-Mart je nejvýznamnějším maloobchodním řetězcem v USA. Zaměstnává 1,3 milionu zaměstnanců a 88 % americké populace žije v dvacetikilometrovém okruhu jeho obchodů. Dosahuje větších výnosů než jsou příjmy jeho největších 5 rivalů dohromady, což ukazuje, jak obrovsky populární mezi spotřebiteli je. Na druhé straně jeho příchod často značí úpadek lokálních obchodů a malých podniků, dlouhodobý nárůst nezaměstnanosti a nabourání vztahů mezi občany.

S. Wolfe a D. Pyrooz se snažili všechny jevy zohlednit a prozkoumat dopad výstavby Wal-Martu na kriminalitu. (Krach lokálního obchodu nemusí být jen neštěstí, na jeho místě může být spuštěn jiný podnik, více výdělečný – tedy známka toho, že i spotřebiteli více ceněný. Zákazníci nákupem v supermarketu často ušetří, jsou tedy relativně bohatší…) Ačkoliv kriminalita v USA dlouhodobě klesá, ukázalo se, že v okresech, kde Wal- -Mart postavil své obchody, se pokles zločinnosti skoro zastavil, zejména u majetkových přečinů a v menší míře i u násilné kriminality. Sice se na užitých datech nedá dokonale ošetřit, zda v oblastech citlivých na kriminalitu obchod nějak způsobuje udržování kriminality, přesto výsledky intenzivně naznačují, že obří supermarkety mohou posilovat anonymitu měst, a tak umožňovat (či podporovat) některá protispolečenská jednání.

British Journal of Criminology 54, 1991–221, 2014/2

EKONOMIE

Prospívá odchod do penze?

Čerství důchodci jsou na tom zdravotně hůře než srovnatelní zaměstnanci, kteří do penze neodejdou. Definitivní odchod z práce může přinášet ztrátu pocitu potřebnosti, omezení sociálních kontaktů a pokles příjmů. Na druhou stranu do penze odcházejí zaměstnanci již velmi znavení či nemocní, takže vliv samotného odchodu do penze na zdraví porovnáním „před“ a „po“ zjistit nelze. Michael Insler využil dlouhodobé šetření o zdraví a penzionování, jež běží v USA od roku 1992 a v kterém jsou zjišťovány i predikce jednotlivých lidí, zda se vidí v zaměstnání i po 62 či 65 letech věku. Tím lze do jisté míry zohlednit vliv jejich zdravotního stavu na rozhodnutí jít do důchodu.

Při odfiltrování tohoto a dalších faktorů (od dosaženého vzdělání po míru zadlužení) se ukazuje, že lidem odchod do důchodu spíše prospívá. Mírně se zlepší jejich zdraví – největší vzpruha je v oblasti krevního tlaku a oběhových problémů (obé patrně pramenící z odstranění pracovního stresu a odpovědnějšího přístupu k lékařské péči). Penzisté dále omezují kouření intenzivněji než jejich pracující vrstevníci, a jelikož mají více volného času, lehce se zvýší i jejich rekreační fyzická aktivita.

Journal of Human Resources 49, 195–233, 2014/1

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Petr Houdek

Ing. Petr Houdek, (*1981) působí na katedře ekonomie Fakulty sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem a na katedře managementu Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze. Je ředitelem Centra pro behaviorální experimenty při CEVRO VŠ. Zároveň je postgraduálním studentem na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné