Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

SPOLEČENSKÉ VĚDY • Petr Houdek

 |  10. 4. 2014
 |  Vesmír 93, 243, 2014/4

PEDAGOGIKA

Sportování vede k vyšší mzdě

Sport zlepšuje fyzickou kondici i sociální schopnosti a prohlubuje síť známých, je-li provozován hromadně či v týmech. Sportovci musejí být cílevědomí, otrlí a schopní překonávat obtíže. Proto by asi nepřekvapilo, že zaměstnanci, kteří se v minulosti věnovali či aktuálně intenzivně věnují nějakému sportu, by měli brát i vyšší mzdy. Na druhou stranu však sportu musí obětovat mnoho času a hrozí jim i vyšší riziko zranění. Navíc do kauzálního vysvětlení sportovec = vyšší plat vstupuje i vliv zdravotního stavu či životního stylu. Sportuje-li někdo, je to (do jisté míry) demonstrace, že je zdravý, takže jeho vyšší mzda může být odvozena od jeho zdravotního stavu a nikoliv aktivit. Dopad sportu na výdělek proto není přímočarý.

M. Lechner a N. Sari využili kanadské národní šetření o zdraví populace, které vedle socio-ekonomických charakteristik dlouhodobě a poměrně detailně zjišťuje zdravotní stav, ale i sportovní návyky a obecně fyzickou aktivitu Kanaďanů. Vedení (mladých) dospělých k intenzivnímu sportu a fyzické aktivitě se ukázalo být velmi dobrou strategií, aby dosáhli během 8 až 12 let o 10 až 20 % vyšší mzdy (platí skutečně jen u „intenzivnějšího“ sportu či aktivit, tj. při denním výdeji energie nad 1,5 kcal na kilogram váhy, což zhruba odpovídá alespoň 30 minutám aerobního cvičení 5 dní v týdnu). Efekt sportování na mzdu je v tomto ohledu srovnatelný zhruba s jedním až dvěma roky vzdělání navíc.

University of St. Gallen Discussion Paper 2, 2014

PSYCHOLOGIE

Užitečnost dobré pomluvy

Klepy jsou důležitým zdrojem informací, máme-li totiž s někým jednat, jak jinak se dozvědět o jeho charakteru než z úst lidí, kteří ho znají? M. Feinberg, R. Willer a M. Schultz se jali ověřit, nakolik jsou pomluvy účinným mazivem vzájemné spolupráce (nebo naopak pískem v jejím soukolí) na příkladu hry na veřejné blaho. Čtveřice subjektů se v ní rozhoduje, kolik z vlastních peněz svěří do společného fondu. Mohou dát vše i nic. Nashromážděné peníze se multiplikují a nato rozdělí mezi všechny hráče rovným dílem (tj. bez ohledu na jejich příspěvek). Racionálně-sobecké řešení je nedat nic, společensky-optimální je dát vše, jelikož pak je výnos ze hry nejvyšší. Je-li hra hrána po více kol, kooperace se obvykle zhroutí. Některé subjekty totiž nepřispívají, ostatní nechtějí nést kříž altruismu sami a přestanou dávat také. Co s tím? Pomluvy a vyřazování ze hry!

Hra byla totiž modifikována tak, aby bylo možné vyslat hráčům v dalších kolech zprávu, že „hráč C“ do našeho fondu ne/přispíval. V další variantě bylo dokonce možné některé hráče ostrakizovat – nemohl poté jedno kolo hrát. V těchto případech hry míra příspěvků rapidně narostla. Možnost zveřejnění „co je kdo zač“, popř. zabránění sobcům vůbec hrát, mělo jak preventivní charakter – míra příspěvků byla již v počátku vyšší, aniž by zatím na kohokoliv dopadla pomluva či vyřazení. Existoval i nápravný vliv – dal-li někdo málo, byl pomluven nebo se hlasovalo o jeho vyřazení. V následujících kolech se jeho příspěvky zvedly. Nepřekvapivě se ukázalo, že nejvíce negativních reakcí vyvolali hráči, kteří přispívali nejméně. Zároveň však nejvíce „pomluv“ a hlasování o vyřazení vycházelo od hráčů, kteří přispívali nejvíce (křivé pomluvy se moc neobjevily). Implikace výzkumu jsou omezeny strukturou hry, jelikož škodit „dobrým“ hráčům by znamenalo poškozovat i sebe, v realitě lze naopak dobře cílenou pomluvou spíše získávat. A „špatných“ kolegů se obvykle jednoduše zbavit také nejde, zejména ne nadřízených.

Psychological Sci., doi: 10.1177/0956797613510184

KRIMINALISTIKA

Levný nákup a zločinnost

Wal-Mart je nejvýznamnějším maloobchodním řetězcem v USA. Zaměstnává 1,3 milionu zaměstnanců a 88 % americké populace žije v dvacetikilometrovém okruhu jeho obchodů. Dosahuje větších výnosů než jsou příjmy jeho největších 5 rivalů dohromady, což ukazuje, jak obrovsky populární mezi spotřebiteli je. Na druhé straně jeho příchod často značí úpadek lokálních obchodů a malých podniků, dlouhodobý nárůst nezaměstnanosti a nabourání vztahů mezi občany.

S. Wolfe a D. Pyrooz se snažili všechny jevy zohlednit a prozkoumat dopad výstavby Wal-Martu na kriminalitu. (Krach lokálního obchodu nemusí být jen neštěstí, na jeho místě může být spuštěn jiný podnik, více výdělečný – tedy známka toho, že i spotřebiteli více ceněný. Zákazníci nákupem v supermarketu často ušetří, jsou tedy relativně bohatší…) Ačkoliv kriminalita v USA dlouhodobě klesá, ukázalo se, že v okresech, kde Wal- -Mart postavil své obchody, se pokles zločinnosti skoro zastavil, zejména u majetkových přečinů a v menší míře i u násilné kriminality. Sice se na užitých datech nedá dokonale ošetřit, zda v oblastech citlivých na kriminalitu obchod nějak způsobuje udržování kriminality, přesto výsledky intenzivně naznačují, že obří supermarkety mohou posilovat anonymitu měst, a tak umožňovat (či podporovat) některá protispolečenská jednání.

British Journal of Criminology 54, 1991–221, 2014/2

EKONOMIE

Prospívá odchod do penze?

Čerství důchodci jsou na tom zdravotně hůře než srovnatelní zaměstnanci, kteří do penze neodejdou. Definitivní odchod z práce může přinášet ztrátu pocitu potřebnosti, omezení sociálních kontaktů a pokles příjmů. Na druhou stranu do penze odcházejí zaměstnanci již velmi znavení či nemocní, takže vliv samotného odchodu do penze na zdraví porovnáním „před“ a „po“ zjistit nelze. Michael Insler využil dlouhodobé šetření o zdraví a penzionování, jež běží v USA od roku 1992 a v kterém jsou zjišťovány i predikce jednotlivých lidí, zda se vidí v zaměstnání i po 62 či 65 letech věku. Tím lze do jisté míry zohlednit vliv jejich zdravotního stavu na rozhodnutí jít do důchodu.

Při odfiltrování tohoto a dalších faktorů (od dosaženého vzdělání po míru zadlužení) se ukazuje, že lidem odchod do důchodu spíše prospívá. Mírně se zlepší jejich zdraví – největší vzpruha je v oblasti krevního tlaku a oběhových problémů (obé patrně pramenící z odstranění pracovního stresu a odpovědnějšího přístupu k lékařské péči). Penzisté dále omezují kouření intenzivněji než jejich pracující vrstevníci, a jelikož mají více volného času, lehce se zvýší i jejich rekreační fyzická aktivita.

Journal of Human Resources 49, 195–233, 2014/1

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Petr Houdek

Ing. Petr Houdek, (*1981) působí na katedře ekonomie Fakulty sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem a na katedře managementu Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze. Je ředitelem Centra pro behaviorální experimenty při CEVRO VŠ. Zároveň je postgraduálním studentem na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné