Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Proti klíšťatům i nevzdělancům

 |  10. 4. 2014
 |  Vesmír 93, 194, 2014/4

Když komunisté zestátnili Grubhofferům rodinný hostinec, syna Libora to vysvobodilo od údělu být hostinským. Mohl tak vystudovat vysněnou přírodovědu. Nedostatek bytů v Praze jej odvál do Českých Budějovic a do tehdy poněkud zatuchlého Parazitologického ústavu. Listopad 1989 jej vynesl do čela revolučního dění a později i ústavu. Stál u vzniku Jihočeské univerzity, dnes je jejím rektorem. Libor Grubhoffer v rozhovoru pro Vesmír objasňuje okolnosti událostí minulých, ale také současných: boj s klíštěcími parazity i za akademické svobody.

Jak se vlastně chlapec ze Žďárských vrchů dostal do Českých Budějovic?

Vděčím za to dědečkovi, ale paradoxně také komunistům. Narodil jsem se jako hospodský synek. Můj dědeček byl ze dvanácti dětí a čekal jej osud všech Grubhofferů od 18. století – stát se hostinským nebo obchodníkem. Marně toužil po učitelském povolání… ale mne velmi ovlivnil svým krásným vztahem k přírodě. V padesátých letech byl rodinný hostinec zestátněn. Naši rodinu nejdřív vyhnali, po dvou letech jsme se sice směli vrátit, ale ne do svého. Když jsem se narodil já, už nám tedy hostinec nepatřil, a mě to vlastně zachránilo.

Směl jste tak odejít na studia přírodovědy.

Tatínek mě viděl jako strojního inženýra, ale s pomocí dědečka, maminky a mého báječného učitele chemie a přírodopisu jsem se vzepřel a odešel na gymnázium. Tím se mi otevřely dveře k přírodním vědám. Toužil jsem sice původně po medicíně, ale kdo chodil někdy na náboženství, tak na našem gymnáziu na studium učitelství, práva a medicíny nemohl ani pomyslet. Takže jsem se nadchl pro „náhradní“ biochemii a vystudoval přírodovědeckou fakultu v Praze.

Nyní vidíte 9 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné