Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Vůně svinky

 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 183, 2014/3

Pokud nejsou samičky neustále sexuálně přístupné, je pro samce vhodné nejen umět partnerku najít, ale také rozpoznat, zda přichází se svou nabídkou kvalitního sexu vhod. Pokud samice dokážou signalizovat své naladění pro sexuální hrátky, samci nemusejí plýtvat časem a energií jinde. Zároveň je tato signalizace receptivity užitečná i pro samice, jelikož se tak vyhnou zbytečnému sexuálnímu harašení ze strany samců.

U suchozemských stejnonožců jako u řady jiných korýšů je sexuální chování úzce svázáno se svlékáním. Samice se svléká dvěma způsoby: běžným nebo tzv. rozmnožovacím. Během rozmnožovacího svlékání probíhá řada hormonálních změn, dozrávají vajíčka a zakládá se břišní vak (marsupium), ve kterém samice vajíčka nosí. Svlékací cyklus svinky obecné je dobře popsán a jsou definována stadia, která lze spolehlivě rozlišit. Toho využily francouzské zooložky Fanny Beauchéová a Freddie- Jeanne Richardová, a rozhodly se otestovat, jestli se během svlékacího cyklu mění atraktivita samice. Testovaly svinky ve výběrových experimentech v chodbě tvaru Y, kde si zvíře volí, zda odbočit vlevo, či vpravo. V obou chodbičkách byla prodyšná zástěna, jedna byla prázdná, v druhé za ní byla svinka. Pro svou volbu tudíž testované zvíře nemohlo použít vizuální signály – druhou svinku za zástěnou vidět nebylo. Aby pachové signály procházely zástěnou, autorky obě chodby labyrintu lehce profukovaly pipetami směrem k testovanému jedinci.

V prvním experimentu autorky použily samičky těsně před svlékáním a samce. Obě pohlaví trávila více času v chodbičkách se svinkou opačného pohlaví, svinka stejného pohlaví byla stejně nezajímavá jako prázdná chodbička. Druhý pokus byl zaměřen na výběr mezi příslušníky stejného druhu. Použiti byli samci a samice před svlékáním. Samci preferovali setrvávání  v chodbičce, v níž byla za zástěnou samice, a naopak – preference pro stejné pohlaví zaznamenána nebyla. Třetí experiment byl zaměřen na podstatu signálu. Svinka za zástěnou totiž může být teoreticky rozpoznána nejen pachem, ale i podle zvukových či taktilních podnětů (třeba že by si samičky před svlékáním nervózně podupávaly nožkou). Autorky se zřejmě nechaly inspirovat knihou či filmem Parfém: příběh vraha a připravily extrakt ze samiček zabitých před svlékáním. Tímto extraktem napustily kousky pryže (původně bez zápachu) a použily je v experimentech se samci. Chování samců potvrdilo, že atraktivním podnětem, který přitahuje jejich pozornost, je právě pach. Atraktivita vůně ostatních jedinců přitom významně přispívá k našemu porozumění agregačnímu chování suchozemských stejnonožců; ti se často vyskytují ve velkých shlucích – v davu se dá snáze najít povolná partnerka. Že by tento důvod stál také za rozrůstajícími se městskými aglomeracemi? (PLoS ONE, doi: 10.1371/journal.pone.0057737)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval zoologii, ekologii a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí PřF UP se zabývá převážně studiem půdní fauny.
Tuf Ivan H.

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...