SPOLEČENSKÉ VĚDY • Petr Houdek

PSYCHOLOGIE

Je-li přítomno zlaté tele, lidé nepomáhají

Peníze umožňují každému splnění tužeb, ať již jsou jakékoliv. Člověk se nepotřebuje spoléhat na ochotu druhých, může-li jim zaplatit. Maje tuto moc, peníze s každým svým vydáním lidem vnukají tendenci k sebestřednosti. Bylo skutečně dokázáno, že samotná fyzická přítomnost hotovosti dokáže změnit chování člověka. Stane se sobečtějším a méně ochotným. Většina důkazů však pramení z laboratorních experimentů na studentech, což nejsou zrovna reprezentativní subjekty.

Nicolas Guéguen a Céline Jacob replikovali tyto výsledky v terénu. Lidem, kteří si chvíli předtím vybrali peníze z bankomatu, postupně nabízeli, zda se chtějí pro univerzitu účastnit ankety o „dětech a autoritách“. Kontrolní skupinu tvořily typově stejné osoby kolem bankomatu však jen procházející. Jen třetina lidí ve skupině „vybravších peníze“ byla ochotna odpovídat. Vstřícných lidí v kontrolní skupině byl dvojnásobek. V dalším experimentu spolupracovnici experimentátorů „jako by“ náhodou upadl lístek na autobus, aniž by si toho všimla. Sledovalo se opět, z které skupiny ji na to upozorní více lidí. O ztrátě jízdenky ji informovalo jen něco přes polovinu lidí vybravších peníze, naproti tomu všichni z druhé skupiny. Ženy byly obecně mnohem ochotnější. Rada pro výběrčí charit je nabíledni, neoslovujte lidi třeba v nákupních centrech, kde to penězi jen šustí.

The Journal of Socio-Economics 47, 103–104, 2013

ETNOGRAFIE

Chatrnost národních předsudků

Od zavedení pojmu stereotyp či předsudek na počátku 20. století je odborná literatura plná důvodů, proč jsou nepřesné. To pohříchu nebrání lidem, aby je coby rychlou mentální zkratku dále používali. Důvodem jejich rozšířenosti je i to, že mnohé studie ověřující platnost stereotypů dokázaly, že někdy mohou být i velmi přesné – třeba ty o ženách a mužích či o starých a mladých (zde je korelace mezi předsudky a skutečnými osobnostními charakteristikami úctyhodných 0,74).

Antonio Terracciano s velmi početným mezinárodním týmem se zaměřili na přesnost národních předsudků, tedy zda jsou představy o typických představitelích jednotlivých národů (relativně) přesné. Občané 26 kultur vypovídali o tom, jakými osobnostními charakteristikami vynikají jejich typičtí soukmenovci. Výpovědi byly zpracovány do pětifaktorového modelu osobnosti, standardního psychologického testu. Nato bylo využito moře existujících výsledků tohoto testu na lidech v jednotlivých zemích a oba soubory porovnány. Ačkoliv se ukázalo, že myšlení lidí je ve značném zajetí stereotypních názorů, neodpovídá vůbec realitě (korelace mezi předsudky a výsledky testů je u skutečných lidí zanedbatelných 0,12). Dle analýzy stereotypů jsou třeba Kanaďané podobnější Indům než Američanům a povaha Číňanů z Hongkongu se blíží Maďarům více než typickým Číňanům. I když jisté „národní vlastnosti“ byly odhadnuty správně, obecně „ducha národů“ kvalifikujeme chybně.

Journal of Research in Personality 47, 831–842, 2013 pedagogika

PEDAGOGIKA

Důležitost dobrého učitele

Změřit, jak a v čem mladého člověka ovlivní jeho učitel, je asi nemožné. Dopad všech předaných znalostí, názorů či životních příkladů (ať již v dobrém, či zlém) je příliš komplexní a dlouhodobý. Raj Chetty, John N. Friedman a Jonah E. Rockoff se o to přesto pokusili. Vyšli z rozšířené metody „učitelovy přidané hodnoty“, ukazatele měřícího dopad pedagogů na výsledky standardizovaných testů žáka. Zvažují se přitom jeho aktuální i minulé výsledky i výkon ostatních žáků v jeho a dalších třídách. Pod nějakým učitelem se všichni zlepšují, pod jiným jen pár žáků, u dalšího se mohou dokonce všichni zhoršovat. Jelikož učitelé někdy přecházejí mezi školami, lze odfiltrovat i vliv konkrétních škol. Výzkumný tým na to rozdělil učitele jednoho rozsáhlého amerického okresu dle jejich schopností, identifikoval jejich minulé žáky (kolem jednoho milionu z nich) a následně získal data z daňového úřadu o jejich životních poutích.

Při zohlednění nejrůznějších socioekonomických a demografických charakteristik žáků se nepřekvapivě prokázalo, že žáci lepších učitelů jsou na tom lépe, překvapení je však v tom, o kolik. Bývalí žáci kvalitních učitelů se rozhodují zodpovědněji, dívky s menší pravděpodobností otěhotní coby teenagerky, všichni si více spoří na penzi, patrně i proto, že dosáhnou vyššího vzdělání a na lepších školách. Podstatně více vydělávají. Zajímavé je, že dlouhodobý vliv učitele přetrvává, i když jeho dopad na výsledky v testech žáků vyprchává. Ztratil-li žák skvělého kantora, v dalších letech jeho studium ochablo, nicméně přesto dosáhl na lepší život.

NBER Working Paper 19424, 2014/leden

SOCIOLOGIE

Špatné případy táhnou… k lepšímu rozhodování

Debaty o vlivu médií na mládež neutuchají, a přitom jsou obvykle jalové, zejména proto, že postrádají exaktní studie jak by konkrétní pořad či žánr ovlivňoval chování člověka (často není jasné, zda pořad ovlivňuje mládež a ta mění chování, nebo se jistý typ lidí dívá na určité pořady, přičemž k danému jednání již má sklon). Melissa S. Kearney a Phillip B. Levine nyní přidali jednu povedenou studii o dopadu pořadu stanice MTV Šestnáctiletá a těhotná.

Jde o reality show či dokument ukazující 5 až 7 měsíců života děvčat, která procházejí dospíváním, těhotenstvím, porodem a ranou péčí o dítě – vše natočeno naturalisticky, včetně záběrů z nemocnic či nočního vstávání k plačícímu capartovi. Z vystupujících se stávají místní celebrity. USA jsou přitom jednou z výjimečných rozvinutých zemí, která má vysoký podíl mladých matek (3 % populace děvčat mezi 15–19 lety), takž jde o reálný problém. Výzkumníci se snažili zohlednit dopad pořadu na sledující nejrůznějšími technikami, od sledovanosti pořadu po lokální vyhledávání slov jako „antikoncepce“, „potrat“ či „sex poprvé“ v Googlu či Twitteru poté, co se epizoda odvysílala. Ukázalo se, že pořady snížily porodnost u mladých matek o 5,7 %, což je třetina celkového poklesu těhotenství u mládeže. Zároveň se nezdá, že by vyvolal narůst potratovosti, jelikož ta setrvale klesá.

NBER Working Paper 19795, 2014/leden