Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Osmoreceptory, mozek a pocit žízně

 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 135, 2014/3

Jak vzniká v našem těle pocit žízně?

Marina Morozovová

Žízeň vzniká během dvou situací. O extracelulární žízni mluvíme, když je málo vody v krevní plazmě a mezi buňkami nebo když tělo ztrácí krev. Buněčná žízeň nastává, pokud je málo vody v buňkách.

Buněčná žízeň je často spojena s vysokou hladinou angiotensinu II. Tento hormon se tvoří „na příkaz“ z ledvin, když ledviny uvolňují do krve hormon renin. Angiotensin II zužuje cévy a zvyšuje krevní tlak. Proto se do pocitu žízně překvapivě zapojují i receptory krevního tlaku – baroreceptory. Jestliže ubývá krve při poraněních, klesá krevní tlak, baroreceptory v aortě a krkavicích to hlásí cestou autonomních nervů do mozku a to také vede k pocitu žízně. Ranění volají po vodě.

Oba základní druhy ztráty vody jsou provázány. Když je jí totiž málo v krvi a mezibuněčné tekutině, vytéká voda i z buněk, které jakoby vysychají. Důležitou přepínací stanici pro žízeň máme v mezimozku v místě, kde třetí mozková komora končí tenkou mechanicky zpevněnou vrstvou, nazývanou lamina terminalis. Tato struktura odděluje třetí komoru plnou mozkomíšního moku od vlastní mozkové tkáně. Obsahuje neuronová jádra s receptory pro angiotensin II, které měří hladinu tohoto hormonu v krvi a v mozku. Sem také vedou dráhy z osmoreceptorů – zvláštních buněk v těsně přilehlém hypotalamu, což je další součást mezimozku. Osmoreceptory mají iontové kanálky podobné těm, jež se vyskytují v nervových vláknech vedoucích bolest.

Osmoreceptory měří, lidově řečeno, „hustotu krve“, správně její osmotickou hodnotu. Ta se normálně pohybuje mezi 280 a 300 miliosmoly na litr (280–300 milimolů rozpuštěných částic v jednom litru roztoku) a musí být v rovnováze s osmotickou hodnotou uvnitř buněk. Změny obsahu vody v plazmě aktivují osmoreceptory tak, že vznikají elektrické impulsy (které mají jinou frekvenci při dehydrataci a jinou naopak při převodnění), které proudí do oblasti lamina terminalis. Tím se aktivuje takzvané střední preoptické jádro na rozhraní hypotalamu a lamina terminalis. Vznikají další salvy impulsů, které jdou do dvou oblastí mozkové kůry odpovědných za pocit žízně. Je to jednak přední cingulární kůra (část dlouhého závitu nad strukturou nazývanou corpus callosum), jednak insula, zanořený ostrůvek šedé kůry. Obě struktury zpracovávají emoce a přenášejí mnohé pocity do vědomí. Rozhodují, jak budeme reagovat, například zda opatrně, nebo zbrkle. V tomto případě půjdeme na jejich pokyn hledat zdroj vody.

Nyní vidíte 39 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné