Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Biologická, nebo chemická diverzita?

 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 184, 2014/3

Dekompozice je stěžejním procesem, který rozhodujícím způsobem celosvětově ovlivňuje cykly prvků, především uhlíku a dusíku. Tím získává významnou úlohu při zásobení primárních producentů, tedy rostlin, potřebnými živinami. Jen vlivem dekompozice rostlinného nadzemního či podzemního opadu (odumřelé a od rostlinného těla oddělené části) je do atmosféry uvolněno přibližně 10krát více uhlíku než spalováním fosilních paliv. Možná právě proto překvapí, že o tak komplexním procesu víme tak málo.

Řada dějů, jež se v přírodě před našimi zraky odehrávají, je spjata s druhovou početností (biodiverzitou). Bylo by tedy možné očekávat, že u dekompozičních procesů, pro které je hlavním substrátem rostlinný opad, tomu nebude jinak. Přesto se u nich jednoznačné ovlivnění druhovou diverzitou rostlin nepodařilo prokázat. Snadno se tak můžeme setkat s celou škálou vědeckých prací dokládajících snad všechny možné kombinace vlivu druhové početnosti na dekompozici, od pozitivního přes negativní, neutrální až po nahodilé efekty.

S tímto stavem se nespokojili autoři studie provedené v Niwot Ridge (Colorado, USA). Pro svůj experiment použili, stejně jako jejich předchůdci, definované směsi rostlinného opadu. To znamená, že smíchali opad konkrétních taxonomicky vzdálených rostlinných druhů v předem definovaných poměrech s půdou. Na rozdíl od předchozích studií se však nevěnovali druhovému zastoupení, ale chemickým znakům. Zvolené „funkční chemické znaky“ nebyly vybrány náhodně, ale s ohledem na jejich vliv na půdní dynamiku uhlíku a dusíku. Šlo především o hodnocení kvantitativního a kvalitativního zastoupení několika chemických skupin rostlinných taninů a fenolů. V tomto ohledu měli při výběru šťastnou ruku, neboť se ukázalo, že chemické složení rostlinného opadu poměrně spolehlivě ovlivňuje jak půdní respirační procesy, tak mineralizaci dusíku. Naopak cykly uhlíku a dusíku v půdě byly jen velmi slabě závislé na početnosti sledovaných rostlinných druhů. Výsledky naznačují, že pro dekompoziční procesy (a tedy pro dekompozitory) jsou mnohem důležitější (chutnější?) poměry zastoupení některých chemických složek. Studie tím navíc potvrdila další důležitý poznatek – neexistuje vztah mezi druhovou diverzitou (početností) rostlin ve společenstvu a diverzitou chemickou. Jinak řečeno, druhově bohatší společenstvo rostlin nemusí být zároveň bohatší na obsažené chemické látky, které jsou rozhodující pro dekompoziční procesy. (www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0805600105)

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...