Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Amborella poodhalila vznik krytosemenných rostlin

 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 136, 2014/3

Nenápadný novokaledonský keř Amborella trichopoda je jediným přeživším druhem čeledi Amborellaceae i samostatného řádu Amborellales, který stojí na samé bázi fylogenetického stromu krytosemenných rostlin. Aby výzkumníci zjistili evoluční vztahy amborelly s krytosemennými rostlinami, založili mezinárodní konsorcium s cílem sekvenovat její genom. V další fázi výzkumu provedli řadu bioinformatických analýz a své výsledky posléze zveřejnili ve dvou článcích v prestižním vědeckém časopise Science. Z nich vyplývá, že krytosemenné rostliny (skupina s více než 257 tisíci druhy) prodělaly během své evoluční historie několik genomových duplikací. V duplikovaném genomu jsou obsaženy geny ve více kopiích, a to dává prostor pro molekulární evoluci odpovědnou za vznik evolučních novinek, což také do značné míry zapříčinilo extrémně rychlou radiaci této skupiny rostlin.

Nicméně, přečtený genom amborelly ukázal, že genomová duplikace alespoň jednou předcházela samotnému vzniku krytosemenných rostlin, čímž lze také částečně vysvětlit příčinu, proč krytosemenné rostliny, které se na Zemi objevily zhruba před 160 miliony let, tak rychle diverzifikovaly do plejády nejrůznějších forem. Při podrobnějším srovnání výzkumníci zjistili i skutečnost, že z 5210 genových rodin nalezených u krytosemenných rostlin jich 4031 bylo přítomno i u amborelly. Přičemž tento rozdíl (1179 genových rodin), což je přibližně jedna čtvrtina z celkového počtu, jsou geny evolučně nové, které nejčastěji odpovídají za vývoj pohlavních orgánů typických pro krytosemenné rostliny nebo za rozličné ekofyziologické funkce. Toto zjištění vyvrátilo původní zažité představy, že vznik specifických pohlavních orgánů krytosemenných rostlin byl způsoben především změnami v genové expresi. Nejvíce překvapující je však skutečnost, že mitochondriální genom amborelly obsahuje mtDNA celé řady dalších rostlin, včetně celých mitochondriálních genomů tří druhů zelených řas a jednoho mechorostu. To zapříčiňuje i neobvyklou velikost mitochondriálního genomu amborelly (asi 3,9 milionu bazických párů), přičemž mtDNA je uložena v pěti kruhových molekulách. To je v rostlinné říši naprostá rarita a je téměř jisté, že amborella získala tyto geny (genomy) prostřednictvím přímého kontaktu s jinými rostlinami, např. epifyty.

Nyní vidíte 67 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jindřich Sedláček

Mgr. Jindřich Sedláček (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci. Pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, zároveň je doktorským studentem katedry genetiky a mikrobiologie PřF UK. Ve volném čase se věnuje ptáčkaření.
Sedláček Jindřich

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...