Jak se švábi naučili vyhýbat jedovatým návnadám

V polovině osmdesátých let minulého století představila řada výrobců nové návnady pro hubení švábů (Blattella germanica), které obsahovaly pomalu působící insekticid (směs fipronilu a abamectinu). Fungovaly tak, že švábi nasycení návnadou se vraceli do hnízda, kde po několika hodinách hynuli. Jejich mrtvá těla prosycená jedem posloužila dalším švábům jako potrava, takže po čase vyhynulo celé hnízdo. Jedovaté návnady slavily velký úspěch, ale někdy kolem roku 1993 přestávaly na šváby účinkovat.

Výzkum amerických entomologů ukázal, že důvodem klesající účinnosti návnad nebyla rezistence na insekticid, ale narůstající averze na glukózu, která byla součástí těchto návnad. Zapracoval Darwinův přirozený výběr, proces, který vybírá ze skupiny jedinců ty, které z nějakého důvodu zvýhodňuje. V tomto případě zvýhodňoval ty, kteří v návnadě poznali glukózu a pochopili, že taková návnada je pro ně nebezpečná. Švábi se velmi dobře učí a naučili se i vyhýbat návnadám s jedem. Vědci se domnívají, že pokud vymění glukózu za jiný cukr, fruktózu, návnady zase začnou fungovat. Je otázka, jak dlouho to bude trvat, než Blattella germanica znovu zvítězí nad Homo sapiens. (Ayako Wada-Katsumata et al.: Science 340, 972–975, 2013; DOI: 10.1126/science.1234854)