Dějiny zoologie bez historie zoologie
Recenze olbřímí publikace Zbyňka Ročka Kronika zoologického poznávání se mi z řady důvodů nepsala snadno.1) Na jednu stranu je třeba vzdát hold obrovskému množství práce, kterou si toto téměř 800stránkové, ilustracemi a fotografiemi bohatě opatřené dílo bezesporu vyžádalo. Na druhou stranu se nemohu ubránit jistému rozčarování. Knihu jsem měl možnost vidět již před časem ve formě rukopisu, a pokud jsem schopen posoudit, její text od té doby nezaznamenal téměř žádných změn.
Předně mi není zcela jasné, zda má být populárním příspěvkem k dějinám vědy (pak by byla jednou a provedením spíše průměrnou knihou mezi mnoha podobně koncipovanými), nebo zda si v rámci oboru dějin přírodních věd klade jiné ambice. V případě prvním by zřejmě v konkurenci obstála, a to především díky své výpravnosti. Podstatnou část celé publikace tvoří obrázky, byť se jedná z valné části o portréty různých významných osobností řazených do (nejen) zoologické tradice. Avšak až na výjimky jde o materiály přejaté z internetových zdrojů, kde je lze vyhledat a třeba i využít snáze a lépe než v tištěné knize, a proto se nabízí otázka, zda by obrázky obsahem (důstojně se tvářící pánové) a „analogovou“ formou ještě dokázaly průměrného recipienta populární literatury zaujmout. Situaci by jistě mohl zachránit vytříbený, srozumitelný literární styl. Pokud by se mělo jednat o populární text, poněkud v něm postrádám nějakou jednotnou výkladovou linii, poutavý narativ, který pro čtenáře představuje určitý rámec, v němž se pohybuje a který jej navádí k tomu, aby si přečetl další stránku, jelikož jej zajímá, jak to bude dál. Vzhledem k tomu, že kniha zahrnuje období let 10 000 př. n. l. až 1963 a řadu různých sfér lidského poznání, kulturních kontextů a modů myšlení evropských i mimoevropských, bylo by nalezení nějaké nebanální „červené nitě“ jakýmsi popularizátorským zlatým grálem. Avšak jak se uvádí i na deskách knihy, „měla by být též vhodným doplňkem pro všechny, kteří se zajímají o přírodu“, a lze si tedy představit, že v takto široké skupině si svého čtenáře jistě najde. I přes ubezpečení, že se nejedná o pouhý encyklopedický souhrn, ale že publikace uvádí dané autority do dobového, sociálního a kulturního kontextu, je v ní pasáží, které by například alespoň částečně objasnily východiska nebo motivace daného vědce k danému objevu a které by překračovaly rámec běžného biografického záznamu, pomálu, stejně jako se nezdařilo překročit rámec encyklopedického vršení faktů, mezi nimiž ovšem chybí, alespoň ve značné části Ročkova podání, jakákoliv souvislost a slibovaná kontextualizace. O tom, že však publikace zřejmě nemá mít (jen) popularizační charakter, svědčí mj. její nebývalý rozsah.