Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Dějiny zoologie bez historie zoologie

Zbyněk Roček : Kronika zoologického poznáváníAcademia, Praha 2013, 796 stran, ISBN: 978-80-200-2240-0
 |  13. 2. 2014
 |  Vesmír 93, 108, 2014/2

Recenze olbřímí publikace Zbyňka Ročka Kronika zoologického poznávání se mi z řady důvodů nepsala snadno.1) Na jednu stranu je třeba vzdát hold obrovskému množství práce, kterou si toto téměř 800stránkové, ilustracemi a fotografiemi bohatě opatřené dílo bezesporu vyžádalo. Na druhou stranu se nemohu ubránit jistému rozčarování. Knihu jsem měl možnost vidět již před časem ve formě rukopisu, a pokud jsem schopen posoudit, její text od té doby nezaznamenal téměř žádných změn.

Předně mi není zcela jasné, zda má být populárním příspěvkem k dějinám vědy (pak by byla jednou a provedením spíše průměrnou knihou mezi mnoha podobně koncipovanými), nebo zda si v rámci oboru dějin přírodních věd klade jiné ambice. V případě prvním by zřejmě v konkurenci obstála, a to především díky své výpravnosti. Podstatnou část celé publikace tvoří obrázky, byť se jedná z valné části o portréty různých významných osobností řazených do (nejen) zoologické tradice. Avšak až na výjimky jde o materiály přejaté z internetových zdrojů, kde je lze vyhledat a třeba i využít snáze a lépe než v tištěné knize, a proto se nabízí otázka, zda by obrázky obsahem (důstojně se tvářící pánové) a „analogovou“ formou ještě dokázaly průměrného recipienta populární literatury zaujmout. Situaci by jistě mohl zachránit vytříbený, srozumitelný literární styl. Pokud by se mělo jednat o populární text, poněkud v něm postrádám nějakou jednotnou výkladovou linii, poutavý narativ, který pro čtenáře představuje určitý rámec, v němž se pohybuje a který jej navádí k tomu, aby si přečetl další stránku, jelikož jej zajímá, jak to bude dál. Vzhledem k tomu, že kniha zahrnuje období let 10 000 př. n. l. až 1963 a řadu různých sfér lidského poznání, kulturních kontextů a modů myšlení evropských i mimoevropských, bylo by nalezení nějaké nebanální „červené nitě“ jakýmsi popularizátorským zlatým grálem. Avšak jak se uvádí i na deskách knihy, „měla by být též vhodným doplňkem pro všechny, kteří se zajímají o přírodu“, a lze si tedy představit, že v takto široké skupině si svého čtenáře jistě najde. I přes ubezpečení, že se nejedná o pouhý encyklopedický souhrn, ale že publikace uvádí dané autority do dobového, sociálního a kulturního kontextu, je v ní pasáží, které by například alespoň částečně objasnily východiska nebo motivace daného vědce k danému objevu a které by překračovaly rámec běžného biografického záznamu, pomálu, stejně jako se nezdařilo překročit rámec encyklopedického vršení faktů, mezi nimiž ovšem chybí, alespoň ve značné části Ročkova podání, jakákoliv souvislost a slibovaná kontextualizace. O tom, že však publikace zřejmě nemá mít (jen) popularizační charakter, svědčí mj. její nebývalý rozsah.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Marco Stella

Marco Stella (*1982) je kurátorem sbírek Hrdličkova muzea. Působí také na katedře filosofie a dějin přírodních věd PřF UK.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....