Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

SPOLEČENSKÉ VĚDY • Petr Houdek

 |  11. 12. 2014
 |  Vesmír 93, 673, 2014/12

PEDAGOGIKA

Dlouhodobé důsledky výuky matematiky

Matematika posiluje logické uvažování a schopnost používat k řešení problémů abstraktní pravidla; prostě zlepšuje analytické myšlení. Dobré známky v matematice se u lidí obecně pojí s vyšším vzděláním a později v dospělosti s lepšími kariérními vyhlídkami a vyšším platem. Podobně platí, že země, v nichž se více dbá na matematické vzdělávání, dosahují rychlejšího technologického pokroku a hospodářského růstu. Na druhou stranu jsou všechny tyto poznatky korelativní, nelze říci, že jsou to právě hodiny matematiky, které způsobují plodnější myšlení. Je možné, že existují obecnější vlastnosti, jako je přemýšlivost, inteligence či kreativita, které vedou jak k lepšímu výkonu v matematice, tak k úspěchu a vyšší produktivitě. Výuka matematiky může u někoho takové vlastnosti podporovat, u jiného však potlačovat, protože jeho talent tkví třeba ve slovní, vizuální nebo pohybové imaginaci. Rigidní matematické osnovy či špatný učitel může bezduchým „počítáním“ takové talenty zničit. Jak je to tedy s užitečností matematiky?

V Norsku končí základní vzdělávání celonárodními testy z matematiky a norštiny či angličtiny. Studenti však skládají test jen z jednoho předmětu. Necelý týden před testy se koná loterie, při níž je přiřazen jednotlivým studentům předmět. Zhruba 40 % z nich se dozví, že skládá test z matematiky, zbytek z jazyků. Čas mezi oznámením a testem studenti věnují přípravě na vylosovaný předmět. Mají sice volno, ale přesto chodí do školy a intenzivně se jim věnují příslušní učitelé. Pak následují obávané pětihodinové testy. Zda tedy poslední dny studia stráví žák matematikou, či přípravou na psaní eseje, ovlivní ryzí náhoda. Lze proto zkoumat, jak krátká, avšak intenzivní a extrémně motivovaná výuka matematiky ovlivní další studentův život. Torberg Falch, Ole Henning Nyhus a Bjarne Strøm dokázali, že žáci, kteří podstoupili matematické zkoušky, jsou posléze úspěšnější na středních školách. Existuje trochu větší pravděpodobnost, že ji dokončí a budou přijati na vysokou školu, přičemž si častěji vybírají přírodovědecké či technické obory. Výzkum potvrdil, že matematické vzdělání má větší dopad na akademické schopnosti studentů než třeba výuka jazyků. Z toho přirozeně vyplývá, že žáci by měli být motivováni k tomu, aby se matematice více věnovali.

Labour Economics, on-line, doi: 10.1016/j.labeco.2014.07.016

PSYCHOLOGIE

Nepředvídané náklady úžasných zážitků

Zažít koncert Rolling Stones, získat titul na Harvardu, navštívit Tibet či Himálaj nebo si dát Kobe steak – sny, které se splní jen nemnohým. Šťastlivci, jimž se to podaří, se ze vzpomínek jistě budou těšit mnoho let, ne-li celý život. Takto vzácné zážitky zaujmou posluchače při lecjaké události a udělají z řečníka večírkovou celebritu. Nebo ne? Společenská dynamika není vždy přímočará. Málokdo chce být tím, kdo jen poslouchá o životních úspěších druhých. Lidé mají přirozenou tendenci se porovnávat, závidět si a často se rovnou rozzlobit (nemůžete-li někoho dohnat, můžete jej pomluvit či ponížit – což je obvykle snazší). Zda v konkrétní situaci převáží motiv závisti, nebo upřímného zájmu, je těžké předpovědět.

Gus Cooney, Daniel Gilbert a Timothy Wilson proto uskutečnili v USA experiment, v němž jedna skupina subjektů sledovala poutavý film. Členové druhé, mnohem větší skupiny se naopak museli nudit u videa o krajině. Po skončení filmů byli první naladěni pozitivně, druzí spíše rozladěni. Nato se všichni účastníci pokusu sešli ve společné místnosti a měli chvíli nezávazně konverzovat. Z následných testů psychické pohody vyplynulo, že lidé, kteří se koukali na zábavný film, se po rozmluvě cítili mnohem hůře. Udávali, že si s ostatními tolik „nesedli“. Mimořádné zážitky nás učiní šťastnějšími – což však ostatní neodpouštějí a dávají to zřetelně najevo. Lidé „společenské náklady výjimečnosti“ navíc systematicky podceňují. Když se výzkumníci ptali nezávislých hodnotitelů, jak se členové první skupiny asi cítili po sledování filmů a po konverzaci, všichni se domnívali, že budou obecně šťastnější. Po konverzaci ale nebyli. Podobný vývoj pochopitelně nemusí nastat vždy, výzkum však naznačuje, že v prostředí obyčejnosti výjimečnost rychle zhořkne.

Psychological Science, on-line, doi: 10.1177/0956797614551372

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Petr Houdek

Ing. Petr Houdek, (*1981) působí na katedře ekonomie Fakulty sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem a na katedře managementu Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze. Je ředitelem Centra pro behaviorální experimenty při CEVRO VŠ. Zároveň je postgraduálním studentem na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné