Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Nobelova cena za ekonomii pro francouzského lišáka

 |  11. 12. 2014
 |  Vesmír 93, 708, 2014/12

Firma Alcoa, jeden z největších a nejstarších světových producentů hliníku, počátkem minulého století masivně zvyšovala své výrobní kapacity. Na tom by nebylo nic neobvyklého, pokud by ovšem Alcoa chtěla tyto dodatečné kapacity využít k výrobě. Jenže tomu tak nebylo. Jakou má firma motivaci stavět továrny, které nechce využít? Odpověď na tuto otázku dává práce letošního laureáta Nobelovy ceny za ekonomii Jeana Tirola.

Rozdělíme-li spolu s I. Berlinem1) myslitele na „ježky“, kteří jsou upnuti k jedné velké myšlence, a na „lišky“, jejichž postoje na jednu jedinou myšlenku redukovat nelze, Tirole je typickým lišákem: svým výzkumem obohatil mnoho oblastí ekonomie včetně teorie her, analýzy smlouvy i studia lidských motivací. Nobelovu cenu však obdržel za svoji hlavní oblast zájmu – za „analýzu tržní síly a regulace“. Tirole se zaměřuje především na trhy zahrnující malý počet firem, kde se podniky (a regulační úřady) chovají strategicky. Budování výrobních kapacit firmou Alcoa je právě takovým příkladem strategického chování: Alcoa se svým počínáním snažila zastrašit své potenciální konkurenty. Vysílala jim následující signál: „Vstoupíte-li na trh, jsme připraveni vést cenovou válku. Jsme schopni zaplavit trh velkým množstvím hliníku, a radikálně tak snížit jeho cenu.“ Jelikož se jí skutečně podařilo konkurenty od vstupu do odvětví odradit, mohla si dopřávat dominantního postavení.2)

Tirole, stejně jako většina ostatních ekonomů, zdůrazňuje důležitost konkurence, která vede k nižším cenám a vyšší kvalitě zboží a služeb. Podobně jako řada jeho kolegů také tvrdí, že některé trhy je třeba regulovat, avšak uvědomuje si, že regulace je komplikovaná záležitost. Je známo, že regulující toho ví málo o regulovaných a regulovaní mají motivaci řadu informací o sobě tajit. Ví se také, že regulující a regulovaní se mohou spolčit a spotřebitelům zbudou oči pro pláč a lehčí peněženky. Tirole však vymyslel sofistikované způsoby, jak tyto problémy alespoň částečně řešit. Trik spočívá ve správném navržení „pravidel hry“.

Vezměme si jednoduchý příklad: pojišťovna nabízí dva typy smluv – typ A s vysokým pojistným a nízkou spoluúčastí a typ B s nízkým pojistným a vysokou spoluúčastí. Rizikovým klientům se vzhledem k nízké spoluúčasti vyplatí vybrat si smlouvu A, a to i za cenu vyššího pojistného, zatímco ti méně rizikoví dají přednost smlouvě B, neboť je pro ně atraktivní nízké pojistné a vysoká spoluúčast je nemusí trápit. Klienti tak sami ve svém vlastním zájmu pojišťovně odhalí, do jaké skupiny patří. Analogicky k tomuto příkladu Tirole vymyslel, jak navrhnout různé typy smluv pro regulované firmy tak, aby ve svém vlastním zájmu odhalily regulátorům informace o svých nákladech.3) Správně navržená smlouva také zajistí, aby spolčení mezi regulujícím a regulovaným nebylo příliš výhodné a spotřebitelé mohli klidněji spát.4)

Regulace však není obtížná pouze z důvodu nedokonalých informací a problematických motivací, ale také proto, že každý trh je specifický: trh s finančními službami je jiný než telekomunikační trh, a ten se zase liší od trhu s elektřinou. Regulace v jedné oblasti neznamená, že by se mělo regulovat i jinde, a naopak. Podle Tirola tak nemá smysl hledat univerzálně platná pravidla pro to, zda a jak regulovat, nýbrž se mají vždy brát v úvahu specifika různých odvětví. Tirole například poukázal na to, že stanovování ceny „pod náklady“ nemusí nutně znamenat snahu vytlačit konkurenty z trhu a získat dominantní postavení.

Tak například noviny, které jsou zdarma distribuovány čtenářům, nejsou podle Tirola extrémním příkladem „predátorského“ stanovování ceny. Je totiž třeba vzít v úvahu, že noviny nejsou pouze produktem uspokojujícím potřeby čtenářů; jsou též platformou, kde se potkávají inzerenti se svými potenciálními zákazníky. Čím více je čtenářů, tím více jsou inzerenti ochotni platit za své inzeráty. Naopak to ovšem neplatí: lidé obvykle nečtou noviny kvůli inzerátům. Vyplatí se tedy nechat platit inzerenty a čtenářům poskytovat noviny. Analogickou úvahou lze vysvětlit, proč je některý software zdarma ke stažení, proč uživatelé platebních karet za jejich používání zpravidla neplatí nebo proč dívky na rozdíl od chlapců neplatí vstupné do některých klubů.5)

Ačkoli je Tirole především teoretikem (sám o sobě tvrdí, že jeho místo je ve „slonovinové věži“6)), výsledky jeho výzkumu bývají využívány při tvorbě a rušení regulačních opatření. Jeho teoretické bádání je tak nejen intelektuálně obohacující, ale má i potenciál změnit svět k lepšímu. Letošní Nobelova cena za ekonomii je rozhodně v dobrých rukou.

Poznámky

1) Berlin Isaiah: The Hedgehog and the Fox: An Essay on Tolstoy’s view of History. Weidenfeld & Nicolson, London 1953.

2) Alespoň do doby, než vůči ní v roce 1945 zakročil antimonopolní úřad.

3) Viz Laffont J.-J., Tirole J.: Using cost observation to regulate firms. Journal of Political Economy 94, 614–641, 1986.

4) Viz Laffont J.-J., Tirole J.: The politics of government decision making: A theory of regulatory capture. Quarterly Journal of Economics 106, 1089–1127, 1991.

5) Viz Rochet J.-C., Tirole J.: Two-sided markets: A progress report. RAND Journal of Economics 53, 645–667, 2006.

6) Viz rozhovor s Tirolem na www.nytimes.com/2014/10/15/upshot/q-and-a-with-jean-tirole-nobel-prize-winner.html?abt=0002&;abg=0.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekonomie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Marek Hudík

Ing. Marek Hudík, Ph.D., (*1980) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a doktorát v oboru ekonomie získal v roce 2011 tamtéž. Působil především na Vysoké škole ekonomické v Praze a v CTS UK a AV ČR. Zabývá se teorií rozhodování, teorií her a filozofií a historií vědy. Nyní pracuje na Xi‘an Jiaotong-Liverpool University v Číně.
Hudík Marek

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné