Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

Hněv nás činí (zdánlivě) silnějšími

 |  11. 12. 2014
 |  Vesmír 93, 670, 2014/12

Hněv, jedna ze základních lidských emocí, se projevuje charakteristickým výrazem v tváři, zajišťovaným kontrakcemi sedmi skupin obličejových svalů. Sedm prvků výrazu hněvu zahrnuje mimo jiné pokrčené obočí, zúžené rty a pozvednutou bradu. Jejich souhra pak tvoří důvěrně známý výraz, který je rozpoznatelný lidmi všech kultur. Otázkou je, proč všichni lidé dávají hněv najevo právě tímto způsobem. (Dokonce i od narození slepí lidé vyjadřují hněv stejným výrazem ve tváři.) Podle rozšířené teorie jsou jednotlivé prvky tohoto výrazu nahodilé a jejich souhru vnímáme pod vlivem předchozí zkušenosti jako signál hrozícího konfliktu. Alternativní teorie říká, že lidský výraz hněvu je výstražný signál, analogický zvířecím signálům, jako je cenění zubů, ježení se a podobně. Konkrétní prvky výrazu hněvu nahodilé nejsou a vyvinuly se tak, aby nám v případě hrozícího nebo nastalého konfliktu dodávaly vzhled silnějšího, nebezpečnějšího protivníka.

Evoluční psycholog Aaron Sell a jeho učitelé Leda Cosmidesová a John Tooby, působící v Centru pro evoluční psychologii na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře, se rozhodli tuto teorii otestovat. Pro tento účel vytvořili soubor digitálně upravených 3D obličejů, založených na modelu obličeje průměrného Evropana ve věku dvaceti let. Skupinu testovaných osob pak nechali hodnotit dvojice těchto obličejů, z nichž jeden měl neutrální výraz, zatímco druhý obsahoval vždy po jednom ze sedmi prvků výrazu hněvu (např. rozšířený nos nebo pozvednuté lícní kosti). Žádný z takto upravených obličejů přitom nepůsobil rozhněvaně. Přestože rozdíly mezi obličeji nebyly od pohledu nijak nápadné, testované osoby skutečně hodnotily obličeje obsahující prvky výrazu hněvu jako silnější. Každý jednotlivý prvek kulturně univerzálního výrazu hněvu tedy značí sílu a lze předpokládat, že se vyvinul jako výstražný signál, přinášející výhodu v případě konfliktu zájmů.

Nová studie je součástí rozsáhlejšího výzkumu, který se zabývá hněvem a jeho funkcí z evoluční perspektivy. Předchozí studie ukázaly mimo jiné to, že silnější muži v porovnání se slabšími snáze propadají hněvu, během sporů se spíše uchylují k fyzickému násilí a dokonce častěji upřednostňují vojenská řešení mocensko- politických konfliktů. Sklon propadat hněvu tedy ovlivňuje naše chování i názory netušenými způsoby. (Evolution and Human Behavior 35, 425–429, 2014)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Duda

RNDr. Pavel Duda, Ph.D., (*1986) vystudoval ekologii živočichů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zabývá se evolucí a fylogenezí člověka.
Duda Pavel

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...