Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Vesmír očima čtenářů

 |  6. 11. 2014
 |  Vesmír 93, 603, 2014/11

„Vesmír mi pomohl přečkat ve zdraví komunisty a smiřuje mne s neuspokojivým světem stále trvalým dokazováním, že tu jsou pořád lidi, kteří se radují z poznávání.“ Zatímco druhá část odpovědi jednoho z respondentů našeho čtenářského dotazníku by slušela vědecko-popularizačnímu médiu kdekoli na světě, ta první v sobě obsahuje něco víc než komentář k současné podobě časopisu. Odráží historii druhé poloviny 20. století a naznačuje, že Vesmír byl a snad ještě stále je něčím víc než „pouze“ časopisem o vědě.

„Jsem rád, že patřím do společenství čtenářů Vesmíru,“ píše další čtenář, který nás touto formulací potěšil. Teoretikům zabývajícím se mediální komunikací trvalo poměrně dlouho, než jim došlo, že komunikace mezi médiem a jeho čtenáři není jednosměrná. Že ji nelze popsat ani jednoduchým vztahem medium → čtenář, ani medium ↔ čtenář. Ve skutečnosti jde o složitý propletenec vztahů, o dynamický systém zpětných vazeb, v němž můžeme spatřovat mnohé analogie s mnohobuněčným organismem či ekosystémem. Vesmír není a nechce být časopis, který moudře promlouvá a poučuje své čtenáře, ale součást zmíněného společenství, v němž probíhá výměna myšlenek a které se vzájemně obohacuje.

Jedna z čtenářek píše: „Někdy se až divím, co všechno ostatní lidé, co nečtou Váš časopis, nevědí, a já to již považuji za samozřejmou součást všeobecného vzdělání. Kdybychom používali indiánská jména, tak mě budou nazývat ‚Ta co čte časopis Vesmír‘. Jednou jsem potkala u doktora postarší zdravotní sestru, a ta začínala větou: ‚My čtenáři časopisu Vesmír víme…‘.“ My. Opět ona komunita, kterou cosi spojuje.

Čtenáři Vesmíru mají mnoho společného, především zájem o hlubší porozumění světu, v němž žijeme. Ale jako v každém zdravém společenství panuje i mezi „Vesmířany“ rozmanitost. Jedna ze čtenářek píše, že čte Vesmír od roku 1940: „Můj otec, VŠ profesor, odebíral Vesmír odjakživa, byl to náš oblíbený rodinný časopis.“ Na druhé straně se ankety zúčastnili i středoškolští studenti: „Jsem velmi ráda, že v České republice takový časopis jako Vesmír vychází a rovněž jsem velmi mile překvapena novou podobou internetových stránek.“ Mezi respondenty jsou vědci, právníci, fotografové, strojaři, učitelé, lékaři, výtvarníci, truhláři, architekti… Každý z nich má své představy o ideální podobě časopisu, o struktuře témat a způsobu jejich zpracování.

„Společenskovědní témata zbytečně ředí obsah Vesmíru,“ píše jeden ze čtenářů. „Co dle mého názoru do Vesmíru nepatří, jsou obory humanitní a filosofie,“ soudí další. Jenomže 37 % z téměř 600 respondentů dotazníku zařadilo humanitní obory mezi ty, které je v časopise nejvíce zajímají (viz obr.). V této neformální soutěži těsně vyhrála biologická témata s 67 % (bylo možno zvolit více oborů najednou), ale zároveň byly časté názory, že biologie je ve Vesmíru příliš a že texty zvláště z genetiky, molekulární biologie a imunologie jsou pro čtenáře mimo obor příliš složité: „Zejména články z biochemie mi připadají až příliš odborné.“ „Články o imunologii jsou někdy dost obtížně psané, hůř se čtou, vnímají a chápou. A to jsem vystudovaný biolog (oboru genetika).“ Další čtenáři nás zaklínají, ať hlavně nic nezjednodušujeme a „nepodbízíme se“.

Zřetelné je volání části čtenářů po posílení astronomických a technických témat. Ale také: „Více matematiky, její ústup z horizontu obecného povědomí už nyní má katastrofální následky.“

Naším úkolem je těmto a dalším často protichůdným přáním naslouchat a hledat mezi nimi rovnováhu. Dokud společným jmenovatelem definujícím čtenářskou obec Vesmíru zůstává zvídavost a potřeba nezůstávat na povrchu dění, věříme, že to nemusí být tak těžké. Jak praví další ze čtenářů: „V žádném čísle nemůže být všechno, v delší časové škále se to vyrovnává.“ A jiný: „Vesmír je výborný tím, jak mohu získat aktuální informace o dění v oborech, které jinak nesleduji.“ Nebo: „Mírně poučený laik se v něm může v rozumné hloubce a srozumitelně dozvědět, co se odehrává i mimo jeho obor.“

Za inspirativní považujeme názory zastoupené v tomto stručném výčtu výrokem: „Veľmi mi chýbajú články syntetické, ktoré by ukazovali, ako to všetko spolu vytvára jeden celok nášho sveta.“

Děkujeme všem, kteří na naše otázky odpověděli, vašim názorům nasloucháme velmi pozorně. Jména vylosovaných respondentů, kteří získali roční předplatné Vesmíru nebo knihy z nakladatelství Academia, najdete na Vesmír 93, 605, 2014/11. A dovolte ještě jeden stručný citát, o jehož pravdivosti v redakci nepochybujeme:

„Má to smysl.“

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Úvodník

O autorech

Ivan Boháček

Ondřej Vrtiška

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...