Aktuální číslo:

2023/1

Téma měsíce:

DNA jako důkaz

Říše temnoty a chladu

 |  9. 10. 2014
 |  Vesmír 93, 562, 2014/10

„,Oceány pod ledem‘ by mohly být běžné…, velmi rozšířené v okolí méně hmotných hvězd Galaxie.“

D. Ehrenreich & A. Cassan, 2006

Pohřbeny hluboko pod silnými ledovými krustami a zahřívány převážně slapovými silami a radiogenním ohřevem nespatří podpovrchové oceány sluneční světlo – pokud vůbec nějaké slunce mají. Ještě před několika desítkami let byly doménou science fiction. Od chvíle, kdy průlety Voyagerů kolem Europy spustily vír dohadů o jejich existenci v naší soustavě, jsme se dozvěděli mnohé o charakteristikách podpovrchových oceánů, zjistili, že mohou existovat na více světech, než jsme se dřív odvažovali hádat, a mohou být přitažlivější, než doufali i autoři science fiction.

Rok 1979 navždy změnil náš pohled na Europu. Snímky zaslané Voyagery zažehly jiskru zájmu o tento měsíc. Jeho povrch se zdál zvláštní: poměrně hladký, s vysokým albedem, s nečetnými impaktními krátery a mnoha podivnými hřebeny a trhlinami. Právě to vedlo ke spekulacím o existenci oceánu kapalné vody pod vnější ledovou slupkou, byť první domněnky se objevily již na počátku sedmdesátých let. To by umožnilo dostatečnou geologickou aktivitu k odstranění starších povrchových útvarů, jako jsou impaktní krátery, a vedlo k formaci lineárních brázd.

Pozdější pozorování potvrdila, že tyto představy byly s největší pravděpodobností správné; oceán je pro rozmanitou geologii Europy nejjednodušším vysvětlením. Jeho existenci indikuje i přítomnost některých sloučenin na povrchu (zejména rozličných solí kyseliny sírové, ač může jít i o čistě radiační produkty) a především interakce měsíce s magnetosférou Jupiteru. V magnetickém poli plynného obra indukuje Europa magnetické pole, což by nebylo možné bez vrstvy schopné vést elektrický proud. Intenzita a struktura pole nasvědčuje přítomnosti oceánu s vysokým podílem rozpuštěných solí a kyselin, a i gravitační měření podporují oceán hluboký od několika desítek po více než 150 kilometrů.

Nyní vidíte 10 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Julie Nováková

Mgr. Julie Nováková (*1991) je evoluční bioložka na PřF UK, popularizátorka vědy, autorka a editorka science fiction. Podílí se na výuce předmětu základy astrobiologie a na organizaci semináře z astrobiologie (PřF UK). Je členkou Europlanet Society a Evropského astrobiologického institutu (EAI). Na jaře 2020 vydala v angličtině knihu Strangest of All – antologii astrobiologických sci-fi povídek doplněných o vědecký komentář. Kniha je volně dostupná na webu EAI a na julienovakova.com

Doporučujeme

I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

Halina Šimková  |  10. 1. 2023
Genetická příbuznost lidí je předmětem zájmu vědy už po staletí. Od prvních teoretických úvah o mísení krve rodičů přes porozumění základním...
Od mumie k Nobelovi

Od mumie k Nobelovi uzamčeno

Viktor Černý  |  9. 1. 2023
Evoluční genomika vyvinula za posledních několik desetiletí propracované nástroje, pomocí nichž můžeme lépe nahlížet a také přímo datovat...
Kůň a člověk

Kůň a člověk uzamčeno

René Kyselý, Lubomír Peške  |  9. 1. 2023
Domestikace koně zásadně změnila mobilitu, ekonomiku a válečné strategie člověka, čímž podstatně ovlivnila jeho dějiny. S ohledem na význam v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné