Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Říše temnoty a chladu

 |  9. 10. 2014
 |  Vesmír 93, 562, 2014/10

„,Oceány pod ledem‘ by mohly být běžné…, velmi rozšířené v okolí méně hmotných hvězd Galaxie.“

D. Ehrenreich & A. Cassan, 2006

Pohřbeny hluboko pod silnými ledovými krustami a zahřívány převážně slapovými silami a radiogenním ohřevem nespatří podpovrchové oceány sluneční světlo – pokud vůbec nějaké slunce mají. Ještě před několika desítkami let byly doménou science fiction. Od chvíle, kdy průlety Voyagerů kolem Europy spustily vír dohadů o jejich existenci v naší soustavě, jsme se dozvěděli mnohé o charakteristikách podpovrchových oceánů, zjistili, že mohou existovat na více světech, než jsme se dřív odvažovali hádat, a mohou být přitažlivější, než doufali i autoři science fiction.

Rok 1979 navždy změnil náš pohled na Europu. Snímky zaslané Voyagery zažehly jiskru zájmu o tento měsíc. Jeho povrch se zdál zvláštní: poměrně hladký, s vysokým albedem, s nečetnými impaktními krátery a mnoha podivnými hřebeny a trhlinami. Právě to vedlo ke spekulacím o existenci oceánu kapalné vody pod vnější ledovou slupkou, byť první domněnky se objevily již na počátku sedmdesátých let. To by umožnilo dostatečnou geologickou aktivitu k odstranění starších povrchových útvarů, jako jsou impaktní krátery, a vedlo k formaci lineárních brázd.

Pozdější pozorování potvrdila, že tyto představy byly s největší pravděpodobností správné; oceán je pro rozmanitou geologii Europy nejjednodušším vysvětlením. Jeho existenci indikuje i přítomnost některých sloučenin na povrchu (zejména rozličných solí kyseliny sírové, ač může jít i o čistě radiační produkty) a především interakce měsíce s magnetosférou Jupiteru. V magnetickém poli plynného obra indukuje Europa magnetické pole, což by nebylo možné bez vrstvy schopné vést elektrický proud. Intenzita a struktura pole nasvědčuje přítomnosti oceánu s vysokým podílem rozpuštěných solí a kyselin, a i gravitační měření podporují oceán hluboký od několika desítek po více než 150 kilometrů.

Nyní vidíte 10 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Julie Nováková

Mgr. Julie Nováková (*1991) je evoluční bioložka na PřF UK, popularizátorka vědy, autorka a editorka science fiction. Podílí se na výuce předmětu základy astrobiologie a na organizaci semináře z astrobiologie (PřF UK). Je členkou Europlanet Society a Evropského astrobiologického institutu (EAI). Na jaře 2020 vydala v angličtině knihu Strangest of All – antologii astrobiologických sci-fi povídek doplněných o vědecký komentář. Kniha je volně dostupná na webu EAI a na julienovakova.com

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné